Sýrie stále čelí hrozbě preventivního útoku ze strany Spojených států, Velké Británie a Francie. Syřané se proto obávají zahraniční invaze, která by rozpoutala podobnou válku jako v Iráku v roce 2003. Ti, kteří bydlí v blízkosti strategických cílů, raději odjíždějí do bezpečí, ať už v rámci Sýrie nebo do sousedních zemí. Jednou z takových je Libanon, kde podle místních úřadů a OSN se počet Syřanů blíží jednomu milionu.
Preventivní úder na několik strategických cílů na území Sýrie, které západní spojenci vybrali společně se syrskou opozicí, byl původně naplánován na čtvrtek, ale americký prezident Barack Obama si vzal ještě čas na rozmyšlenou a pravděpodobně společně s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a britským ministerským předsedou Davidem Cameronem počkají na zprávu inspektorů OSN, kteří přijeli několik dní před samotným incidentem do Sýrie a dnes dokončí shromažďování důkazů v postižených oblastech.
Obvinění syrského režimu přišla záhy po zveřejnění zpráv o chemickém útoku. „Vyzývám ty, kteří obviňují naše síly z použití těchto zbraní, aby vystoupily s důkazy,“ řekl syrský ministr zahraničních věcí Valíd Muallim na úterní tiskové konferenci na adresu svého amerického protějška Johna Kerryho, který přišel s tvrzením, že má jasné důkazy o chemickém útoku ze strany režimu. Jelikož zatím takové důkazy nejsou, více světla do celé záležitosti by mohla přinést až zpráva inspektorů OSN.
Syrská obrana není pro zahraniční vojska lehkým soustem. V syrské armádě působí 178 tisíc vojáků, z toho 27 tisíc v leteckých složkách a 36 tisíc v protiletecké obraně, jak píše libanonský deník Daily Star. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho by se ale nemělo jednat o dlouhodobou a nákladnou akci jako například v Iráku, ale spíše jen o takový políček syrskému režimu. „Možnosti, které zvažujeme, nejsou o změně režimu. Jsou o odpovědnosti za jasné porušení našeho porušení mezinárodních norem, které zakazuje použití chemických zbraní,“ řekl Carney. Také díky postoji Ruska se západní velmoci nehrnou do větší akce. Především je odrazuje možnost podpory Íránu a libanonského hnutí Hizballáh syrskému režimu. „Írán zatím varuje, ale pokud se Američané rozhodnou zasáhnout, spadnou do vlastní pasti a Írán bude pozorovat zpovzdálí Američany a jejich spojence, jak se noří stále hlouběji do této šlamastyky,“ domnívá se podle AFP Amir Mohebian, analytik a novinář žijící v Íránu.
Zástupci syrské opozice by uvítali útok na vládní pozice. Ve čtvrtek jednal francouzský prezident Francois Hollande s šéfem syrské opozice Ahmadem Džabrou. „Asadův režim má plnou podporu od Ruska, Hizballáhu a Íránu. My nemáme nic. Naši spojenci nám nedali nic, o co jsme je žádali. Potřebujeme skutečnou podporu,“ řekl Ahmad Džabrá francouzskému listu Le Parisien. Syrští rebelové ovládají v Sýrii několik oblastí, ale většina důležitých míst je stále v rukách vlády. V posledních měsících syrská armáda získala nad rebely převahu. Případný útok na Sýrii by rebelům mohl pomoci získat znovu některé oblasti pod svou kontrolu.
