Pivní láhve před obchody v křesťanské čtvrti v Damašku jsou pokryty prachem. Mají stejný tvar, jaký kdysi býval k vidění i u nás. Není se čemu divit, syrský pivovar Baradá byl v sedmdesátých letech postaven československými podniky a celou dobu použíá stejnou formu na láhve. „Technoexport byl zodpovědný za stavbu pivovaru a další československé firmy dodaly technologie. Dodnes vaří Baradá podle české receptury,“ řekl zástupce Technoexportu v Sýrii Hakím Abdullah. „Když navštívím tento pivovar, mám pocit, že piju české pivo.“
Pivo na sluníčku
Chuť Barady se ale českým pivům nepodobá. Hlavně pivo koupené v obchodech nemá opojnou chuť. „Obchodníci nechávají pivo na slunci. Kromě toho v pivovaru používají k plnění vzduch místo oxidu uhličitého,“ vysvětlil Hakím Abdullah, proč toto pivo nemá lepší kvalitu. Pan Abdullah má pivo rád od doby svých studií v Čechách. Baradá se podle něj podobá českým pivům nejvíce, když je čerstvě uvařená. Mrzí ho, že s přibývající dobou skladování tato chuť vyprchá.
Finanční ředitel pivovaru Baradá Ahmad Kámil poukazuje také na fakt, že tradice pití piva v Sýrii se nemůže ani zdaleka rovnat s Evropou. Také si myslí, že v některých syrských podnicích neumín pivo ani správně podávat. „Místo, aby ho vychladili na správnou teplotu, dají do něj led nebo ho přechladí,“ kroutil hlavou.
Syřané nepijí pivo každý den, pouze u speciálních příležitostí. „Starší generace mají radši pivo z láhve, mladým se libí plechovky. Pivo ale není nejoblíbenější nápoj, tím je samozřejmě čaj,“ pousmál se Ahmad Kámil. Vzápětí dodal, že místní preferují z alkoholických nápojů domácí anýzovku zvanou arak nebo víno.
Československé stroje, které vydrží
V pivovaru Baradá se jakoby zastavil čas. Již při vstupu do budovy jsou cítit sedmdesáté a osmdesáté roky, které se v jejích útrobách usídlily. Stroje v útrobách továrny jsou ještě původní a na výrobních štítcích stojí napsáno Závody vítězného února, ČKD Praha oborový podnik nebo Továrny mlýnských strojů. „Vyměnili jsme jen plnící stroje, ostatní stroje fungují jako hodinky přes třicet let,“ radoval se Ahmad Kámil ze spolehlivosti československých strojů. Potají doufá, že ještě dalších třicet let vydrží, protože firma se zatím nehodlá pouštět do větších renovací výroby. Pivovar vyrobí ročně 42 tisíc hektolitrů piva a pokud bude vše fungovat, tak jak má, bude takovéto množství produkováno i nadále.
Kapka alkoholu a vznikne Turbo
V Sýrii fungují jen dva pivovary, Baradá je menším z nich. Větší Sharq vyprodukuje asi 60 tisíc hektolitrů za rok. Obě piva směřují hlavně pro domácí trh. I když Baradá nehodlá expandovat, přece jen by se jí mělo dařit v příštích letech lépe. Jeden irácký podnikatel si v tomto pivovaru objednal pivo s vyšším procentem alkoholu a dal mu název Turbo. „Pivo je úplně to samé, jak ho vyrábíme léta. Pouze do něj přidáváme alkohol. Přesně takhle to chtěl,“ řekl Ahmad Kámil na adresu piva smíchaného s panáčkem vodky. Původně mělo být Turbo dováženo pouze do Iráku, ale kupodivu má úspěch i v Sýrii.
Ale ani o zahraniční piva není v Sýrii nouze. Na trhu se lze najít nejrůznější značky. Dokonce i Plzeňský Prazdroj a českobudějovický Budvar se dají koupit, ale jen na vybraných místech. „V Damašku víme jen o jednom místě, kde se dá Plzeň sehnat,“ těšili se v létě čeští krajánci. Nyní však smutní, protože Prazdroj v Sýrii došel a nové zásoby dorazí „Bůh ví kdy“.
