Bejrút – město krásných aut a žen

Bejrút svojí architekturou a životním stylem vůbec nepřipomíná město starého Blízkého východu. I když první písemná zmínka o něm pochází už z 14. století před Kristem, z historických památek z doby bronzové, Féničanů, Římanů nebo křižáků se téměř nic nedochovalo. Snad jen zbytky starých lázní v centru města mohou návštěvníkům hlavního města Libanonu připomenout jeho starověký původ.

Nyní je Bejrút spíše znám svým moderním způsobem života. Ne nadarmo se mu říká tak „Paříž Blízkého východu“. Francie a její mandát z první poloviny 20. století se na vzhledu Bejrútu značně podepsaly. Francouzské nápisy, kavárničky, domovní okenice – to všechno návštěvníkovi připomene Francii.

V době občanské války v sedmdesátých a osmdesátých letech a války s Izraelem v roce 2006 byl Bejrút značně poničen a dodnes je na některých z domů vidět stopy po munici. Největší podíl na rekonstrukci centra Bejrútu měl zesnulý bývalý premiér Rafíq Harírí, jehož smrt v Bejrútu do loňského roku připomínala světelná tabule, která ukazovala, kolik dní uběhlo od onoho tragického dne 14.2.2005.
Co však z doby nepokojů v Bejrútu zůstalo, jsou vojenské hlídky přítomny téměř na každém rohu. Obrněné vozy a tanky tak paradoxně patří mezi největší dominanty hlavního města Libanonu. Jsou to však vojáci, kteří turistům nejvíce pomáhají s orientací v nedostatečně označených ulicích. A dělají to s úsměvem. Ukážou návštěvníkům směr nebo je decentně požádají o prohlídku osobních věcí.

Bejrút se nachází na skalnatém pobřeží Středozemního moře, pod okolními horami, ze kterých máte město jako na dlani. Moře v Bejrútu není vhodné ke koupání, většina obyvatel Bejrútu proto využívá pláže mimo město. Podél pobřeží táhnou stezky a promenády, díky nimž si každý vychutná pohled na moře. V jedné ze zátok se z moře tyčí dva skalní masívy, kterým se říká Holubí skály (Pidgeon Rocks). Toto patří k jednomu z míst, které stojí za to vidět. Holubí skály si návštěvníci oblíbili hlavně ve večerních hodinách. Celé rodiny, zamilované páry nebo skupinky přátel si tady rádi posedí a vypijí si kávu nebo zakouří vodní dýmku s výhledem na zapadající slunce.

Pokud budeme počítat obyvatelé i v okolí Bejrútu, jejich počet dosáhne 1,5 miliónu. Hlavní město Libanonu je místem přepychu, ale také místem strádání. Jižní část města je spojená s méně movitými šíity, východní s drúzy. Centrum Bejrútu patří křesťanům a sunnitům. Díky rekonstrukci v posledních letech se zde vybudovaly drahé hotely, obchodní domy, značkové módní obchody či restaurace. Také noční život není Libanoncům cizí a dokážou si ho užít plnými doušky. Drahá auta zaparkovaná před nočními kluby a mládež oblečená v západním stylu nejsou v Bejrútu ničím výjimečným.

Při procházce centrem Bejrútu nebudete mít vůbec pocit, že se nacházíte na Blízkém východě. Bejrút se v mnohém podobá moderním evropským městům. Arabské písmo je často přepsané do latinky nebo se používá francouzština. Libanonci, a speciálně ti z Bejrútu, rádi používají jak arabský, tak francouzský jazyk. Také koncentrace mešit je tady nižší než například v syrském Damašku, který je vzdálen asi tři hodiny cesty autobusem.

Důkazem evropské inspirace je kavárna nesoucí jméno po hlavním městě České republiky „De Prague“. Své místo na slunci si našla ve čtvrti Hamra v centru města. Její majitel Raed Habíb se nechal inspirovat pražskými kavárnami a rozhodl se vybudovat vlastní v Bejrútu. Tradiční české alkoholické nápoje zde mají však jen na ukázku.