Chvíle klidu v damašském nákupním centru

Rozhodl jsem se strávit čtvrteční podvečer v jednom ze shopping-mallů v Damašku. Svojí práci jsem si dodělal, a když většina obchodů nabízí slevy, tak proč sedět doma. Cham City Center se považuje za největší obchodní centrum v Damašku. Je situováno v luxusní čtvrti Kafarsúseh nedaleko sídla vlády a ministerstva zahraničních věcí. V nejnižším podlaží jsou potraviny a rychlá občerstvení, v ostatních čtyřech patrech hlavně butiky. I když obchody nabízejí slevy, vybrat si pořádně není z čeho. Personál znuděně postává a pozoruje návštěvníky centra, jak se procházejí a nic nenakupují. Většina z nich jsou rodiny s dětmi nebo páry, které si vyrazily na rande.

Daleko větší rušno bývá v oddělení fast-foodů. Protože v Cham City Centru bylo neskutečně narváno a rušno, zašel jsem si do útulnějšího nákupáku Damascino, které je hned vedle. Během čekání na Spicyburger, který byl mimochodem velice dobrý, jsem pozoroval lidi u ostatních stolů. Drtivá většina z nich se řadila k vyšší třídě, která si může dovolit stravovat se v dražších restauracích. Zaujala mě skupinka asi šesti dětí ve věku od čtyř do osmi let, které dostaly od rodičů kapesné na něco nezdravého. Dva stoly jim skoro nestačily na všechno to jídlo, co si nakoupily. Děti přirozeně byly hlučné a rozdováděné. V rukou šermovaly mobily s dotykovým displejem a zbylé peníze nechaly pohozené jen tak na tácu mezi papíry od sendvičů. Když jsem ale uviděl členy úklidové čety, kteří se smutnými výrazy uklízeli stoly, uvědomil jsem si, jaký nehorázně veliký rozdíl mezi lidmi v Sýrii existuje. Na jedné straně malé děti, které nikdy nepoznají, co to je bída a omezování rodinného rozpočtu, a na straně druhé chudáci, kteří nikdy neokusí, co to je život nad poměry. V očích uklízečů ale nebyla žádná závist. Jsou rádi, že v těžké době mají práci. Nebo možná i dvě, jak tady bývá zvykem.

Je docela zvláštní pozorovat, jak se život v Damašku a jeho bohatých čtvrtích takřka nezměnil. Jakoby se nikde nic nedělo. Možná lidi chodí do těchto nákupních center, aby si aspoň na chvíli odpočinuli od veškerého napětí valícího se na ně z médií.