Chutná kakaová hmota zvaná čokoláda je snad každým milovníkem všeho sladkého spojována převážně se Švýcarskem nebo Belgií. Výrobci čokolády prvotřídní kvality však nemusí být vždy jen z těchto zemí. Třeba taková Sýrie je jedním ze států, kde sladkosti, a to včetně čokolády, nesmějí na jídelníčku chybět. Orient není pouze průkopníkem pití čaje nebo kávy s kardamomem, Arabové se rádi zakousnou do všeho, co je aspoň trošku sladké. Sýrie je proslavena sladkými koláčky s příměsí oříšků, kterým se říká baklava. Méně známá je ale syrská čokoláda, která svou kvalitou už několikrát přesvědčila, že může konkurovat a mnohdy i předčit čokoládové výrobky z Evropy.

Ghraoui je společnost na výrobu čokolády, která od třicátých let dvacátého století hladí chuťové buňky majitelů mlsných jazýčků. Jejím zakladatelem byl Sádiq Ghraoui, který se po návštěvě Francie v roce 1931 rozhodl přestavit čokoládu i lidem na Blízkém východě.

Jako luxusní šperk

„To, co dělá naší čokoládu ještě lepší, je surový materiál, který používáme. Snažíme se vybírat nejlepší materiál z celého světa, dovážíme kakao z Afriky, stejně jako i jiní výrobci čokolád. Samozřejmě máme oříšky a další přísady, které sami zpracováváme, nebo je přímo kupujeme, když jsou ještě na stromech. Zpracováváme, loupeme a opékáme je přímo u nás v továrně, abychom dohlédly na kvalitu výrobku od začátku až do jeho konce,“ řekl viceprezident společnosti Ghraoui pan Muhammad Mídání. A to, že tato čokoláda není jen tak obyčejná, dokazují úspěchy na světových výstavách. „Zúčastnili jsme se výstavy Salon du Chocolat v Paříži v roce 2005, kde byly stovky těch největších světových výrobců čokolád, a vyhráli jsme Prix d´Honneur,“ pochlubil se Muhammad Mídání posledním velkým úspěchem na světové scéně.

Čokoláda Ghraoui je jako luxusní šperk, který si nemůžete koupit každý den. Každý kousek čokolády v ústech se musí vychutnat, protože jeden kilogram stojí v přepočtu téměř padesát dolarů. „Snažíme se držet naše ceny na rozumné výši, jak to jen jde. Nejdříve nám jde hlavně o kvalitu, až poté o cenu,“ vysvětlil pan Mídání, na čem si společnost Ghraoui zakládá.

Cenu této syrské čokolády neurčuje ani tak drahé kakao jako spíš ruční výroba každého bonbonu. Manufaktura je základním kamenem celého výrobního procesu a na ní si tato firma zakládá svou dobrou pověst.

Továrna na výrobu čokoládových klenotů je přísně střežena a dovnitř se dostane z nepovolaných jen málokdo. Vidět zaměstnance, jak ukládají kousky oříšků do tekuté čokolády nebo jak se připravují ovocné bonbóny pistáciemi uvnitř, je takřka nemožné. Takovýto ústupek se povedl pouze televizní stanici CNN, která svou reportáží o čokoládě udělala firmě Ghraoui celosvětovou reklamu. A ani ona se nakonec nedostala na všechny místa.

Ghraoui vlastně ani reklamu nepotřebuje, protože milovníci čokolády tuto značku dobře znají. A na luxusní zboží se ani reklama dávat nemusí, protože to už by podle Muhammada Mídáního nebyl luxus.

Sladký hřích, kterému nelze odolat

Z nejvíce oblíbených výrobků společnosti Ghraoui je na proužky nakrájená pomerančová kůra, která je pak namočena v osmdesátiprocentní tmavé čokoládě, nebo zlatá meruňka z Damašku, což je kandovaná meruňka vyplněná jemně opečenými pistáciemi.
Na syrském trhu působí několik výborných čokoládoven, firma Ghraoui ale hraje bezkonkurenčně prim. „V západní Evropě je několik výrobců prvotřídní čokolády, kteří se dají považovat za naše konkurenty. My ale nemáme problém čelit konkurenci. S naší kombinací a kvality jsme si téměř jistí, že můžeme dosáhnout úspěchu v celé Evropě,“ přeje si Muhammad Mídání.

Láska k čokoládě se asi neomrzí, jak nasvědčují i další Muhammadova slova: „Když jsem začínal před pěti lety, myslel jsem si, že jednou budu mít čokolády po krk, ale stále ji jím každý den a nemyslím si, že by se to v dohledné době nějak změnilo.“

(článek vyšel v deníku Právo dne 9.7.2010)