Akcie

Festival arabské kultury 2014: Tentokrát na vlně electro chaabi, komiksu a grafitti

Posted on by Tomáš Kučírek / 0 Comment

FESTIVAL ARABSKE? KULTURY se v Plzni pr?edstavi? jiz? popa?te?! Jubilejni? 5. roc?ni?k s podtitulem Podej mi fle?tnu a zpi?vej probe?hne od 4. do 11. dubna v Plzni a na?sledne? od 24. do 26. dubna v Praze. Jako kaz?dy? rok i letos nabi?dne bohaty? program v podobe? koncertu?, pr?edna?s?ek c?esky?ch i zahranic?ni?ch odborni?ku?, debat, tanec?ni?ch vystoupeni?, vy?stav, workshopu?, soute?z?i? i ochutna?vek arabsky?ch pokrmu?.

Hlavni?m te?matem letos?ni?ho roc?ni?ku jsou alternativni? ume?lecke? z?a?nry, sebevyja?dr?eni? a vztah tradice a modernity.

„Letos bychom na?vs?te?vni?ku?m chte?li pr?ibli?z?it ume?leckou sce?nu arabske?ho sve?ta a da?t prostor hlavne? alternativni?m z?a?nru?m a mlady?m ume?lcu?m. Proto jsme do programu zar?adili te?mata jako arabsky? e-komiks, street art, hiphop, punk c?i graffiti. Odkazem na te?ma je i na?s? plaka?t – c?a?st z?enske?ho oblic?eje ra?muje s?a?tek, ktery? na?s nenecha?va? na pochyba?ch, z?e jde o Arabku; tento tradic?ni? koncept vs?ak narus?uje piercing a komiksova? bublina,“ vysve?tluje hlavni? organiza?torka festivalu Tereza Sva?s?kova?.

Velky?m la?kadlem je bezesporu koncert zna?me? holandske? kapely NO blues, ktera? je pr?edstavitelem sve?bytne?ho hudebni?ho stylu – arabicana; unika?tni?ho mixu folku, blues, country a arabsky?ch rytmu?. Tato akce se uskutec?ni? di?ky podpor?e Velvyslanectvi? Nizozemske?ho kra?lovstvi? a spolec?nosti Plzen? 2015. Neme?ne? fenomena?lni?m za?z?itkem bude koncert skupiny Cairo Liberation Front, ktera? pr?edstavi? zbrusu novy? hudebni? styl z ka?hirsky?ch ulic – tzv. electro chaabi.

Na?vs?te?vni?ci se mohou te?s?it na vy?stavu arabsky?ch cartoons, tedy specificke?ho z?a?nru, ktery? tvu?rcu?m umoz?n?uje trefne? komentovat spolec?ensko-politicke? de?ni?. Vy?stava E-komiks zase pr?edstavi? ne?kolik souc?asny?ch arabsky?ch ume?lcu? publikuji?ci?ch sve? komiksove? pr?i?be?hy online.

Zahranic?ni?mi akademicky?mi hosty budou letos Fadi Salem a Racha Mourtada ze Spojeny?ch arabsky?ch emira?tu?, jejichz? pr?edna?s?ky se zame?r?i? na roli novy?ch technologii? a socia?lni?ch si?ti? v arabske?m sve?te? a take? o postaveni? z?en ve sve?tle revoluc?ni?ch uda?losti?. Blok pr?edna?s?ek zahranic?ni?ch hostu? doplni? marocky? odborni?k dr. Abdesselam Aboudrar, ktery? pr?edstavi? problematiku korupce v souc?asne?m arabske?m sve?te?.

V ra?mci di?lc?i?ho projektu ArabFILMfest nabi?dne festival take? promi?ta?ni? mezina?rodne? ocen?ovany?ch sni?mku?, mezi nimi i palestinský film Omar, nominovaný letos na Oscara. Díky nové spolupráci s bejru?tsky?m festivalem Beirut Animated a plzen?sky?m projektem Anima?nie bude zastoupena i netradic?ni? arabska? animovana? tvorba.

I tentokra?t si budou moci na?vs?te?vni?ci arabskou kulturu vyzkous?et na vlastni? ku?z?i – napr?i?klad zapojeni?m do workshopu street artu, kdy jim zkus?eni? tvu?rci pr?edstavi? ume?ni? vznikaji?ci? na ulici. Tradic?ne?ji orientovany?m za?jemcu?m festival nabi?dne workshop kaligrafie. Gurma?ni a milovni?ci exoticky?ch chuti? se mohou i letos zu?c?astnit tradic?ni?ho nede?lni?ho obe?da, ktery? nove? probe?hne v restauraci Amorvino. Nebude chybe?t ani obli?beny? velky? sobotni? program v TOTEMu, ktery? pod jednou str?echou nabi?dne tr?eba orienta?lni? trhy, cestovatelske? povi?da?ni? o Oma?nu, program pro de?ti c?i kurz arabs?tiny a tance. Samotni? velvyslanci arabsky?ch ambasa?d budou na?vs?te?vni?ku?m prezentovat tradice a zvyky svy?ch zemi? a spolu se svy?mi kuchar?i pr?edstavi? i to nejleps?i? ze sve? kuchyne?.

FESTIVAL ARABSKE? KULTURY ma? za sebou jiz? c?tyr?i u?spe?s?ne? roc?ni?ky. Pu?vodne? vznikl jako skromna? studentska? akce, postupne? se z ne?j vs?ak podar?ilo uc?init vi?ceu?rovn?ovy? festival pro s?irokou ver?ejnost. Od roku 2013 nad jeho organizaci? pr?evzalo za?s?titu toho roku zaloz?ene? obc?anske? sdruz?eni? ARABFEST. Posledni? roc?ni?k se navi?c konal pod za?s?titou plzen?ske?ho prima?tora Martina Baxy, ktery? patr?i? mezi velke? pr?i?znivce festivalu a za?s?titu bude mi?t i letos.

Festival si doka?zal zi?skat velmi dobrou pove?st, o c?emz? sve?dc?i? i zvys?uji?ci? se poc?et na?vs?te?vni?ku?; be?hem c?tvrte?ho roc?ni?ku navs?ti?vilo festival zhruba 2400 lidi?. Ve str?edni? Evrope? jde o jedinec?nou akci, ktera? se ve?nuje arabske? kultur?e v takove?m rozsahu.

Kontakty:

Hlavni? organiza?torka:
Tereza Sva?s?kova?
+ 420 725 797 989
tereza.svaskova@arabfest.cz

PR kontakt:
Daniela Navra?tilova?
+420 723 949 428
daniela.navratilova@arabfest.cz

Webové stránky festivalu:

www.arabfest.cz

Seznam partneru? pa?te?ho roc?ni?ku Festivalu arabske? kultury 2014: Za?padoc?eska? univerzita v Plzni, Fakulta filozoficka? ZC?U, Katedra bli?zkovy?chodni?ch studii? FF ZC?U, Plzen? 2015 o. s. p., Magistra?t me?sta Plzen?, nakladatelstvi? Dar Ibn Rushd, Anima?nie, Metropolis, Beirut Animated, Orienta?lni? u?stav AV C?R, Spolec?nost c?esko-arabska?, Sta?tni? a ve?decka? knihovna Plzen?ske?ho kraje, Music Bar Ande?l, Restaurace Amorvino, festival dokumenta?rni?ch filmu? Jeden sve?t, Nebenet s. r. o., MadeInSyria.cz, Centrum tance, Seraf Cafe?, VELbloud o.s., jazykova? s?kola Arabesque, Oxford Bookshop, CK Mundo , o. s., Farahfood, Dragon Print, C?esko-arabska? obchodni? komora, jazykova? s?kola Jipka, CK Karel Hrdlic?ka, V.K.S., Tarakan, Tamarchi, Danza Tex, Vegetarian Bistro Satyr, Argand’Or, ESN Pilsen, festival orienta?lni?ch tancu? Orient Dream, Gema Art Group a.s., Houska & Douda s.r.o., Zoologicka? a botanicka? zahrada me?sta Plzen?, Konzula s.r.o., vybrane? zastupitelske? u?r?ady arabsky?ch zemi? v C?eske? republice, Velvyslanectvi? Nizozemske?ho kra?lovstvi?.
Seznam media?lni?ch partneru?: C?esky? rozhlas Plzen?, Ra?dio 1, ZAK TV, A2, Cinema, C?eske?Noviny.cz (server C?TK), c?asopis VELbloud, HedvabnaStezka.cz, BlizkyVychod.eu, StudentPoint.cz, Generace21.cz, Cestomila.cz.

Seznam mi?st kona?ni?:
Plzen?: Za?padoc?eska? univerzita v Plzni, Sta?tni? a ve?decka? knihovna Plzen?ske?ho kraje, Me?s?t?anska? beseda, Music Bar Ande?l, Moving Station, Kava?rna Inkognito, Fresh Air Gallery, Seraf Cafe?, Magistra?t me?sta Plzen?, TOTEM – regiona?lni? dobrovolnicke? centrum, Alliance franc?aise de Plzen?, Amorvino, Oxford Bookshop.

Praha: Cafe? v lese, Cross Club, Kra?sny? ztra?ty, Kino Evald.

Aktuálne dianie

Ukradnutý líbyjský tanker obsadili jednotky SEALs

Posted on by Tomáš Kučírek / 0 Comment

Americké jednotky SEALs sa nalodili na ukradnutý líbyjský tanker a prevzali nad ním kontrolu. Informovalo o tom ministerstvo obrany USA. Tanker vyplával z rebelmi obsadeného prístavu v Líbyi tento mesiac.

Počas operácie, ktorá sa uskutočnila v nedeľu v medzinárodných vodách juhovýchodne od Cypru na žiadosť líbyjskej a cyperskej vlády, nebol údajne nik zranený. Informoval o tom tlačový tajomník Pentagonu John Kirby.

Tanker Morning Glory o hmotnosti 37 000 ton mal obsahovať nelegálne privlastnený náklad patriaci Národnej ropnej spoločnosti v Líbyi. Líbyjským rebelom, požadujúcim väčší podiel na ropnom bohatstve krajiny a väčšiu autonómiu, sa podarilo naložiť tanker ropou a prekĺznuť cez líbyjské námorníctvo do medzinárodných vôd. Incident pobúril parlament, ktorý zahlasoval za odvolanie premiéra krajiny.

Ukradnutý tanker v súčasnosti mieri na západ Stredozemného mora za eskorty amerického námorníctva. Plavidlo kotvilo len 29 km od Cypru, keď o polnoci cyperského času zrealizovali americké jednotky operáciu, po ktorej sa loď dostala pod ich kontrolu.

Loď prevádzkuje egyptská spoločnosť, avšak plavila sa na základe dočasnej dohody s Pchjongjangom pod severokórejskou vlajkou. Pchjongjang ale pred časom zrušil registráciu lode v štátnom registri na základe porušenia zákona v dôsledku prepravy pašovaného tovaru.

Kontrola nad bohatými zásobami ropy sa v Líbyi stala po páde Muammara Kaddáfiho vážnym problémom. Novozvolenej vláde sa nedarí presadiť v boji s rebelskými jednotkami bojujúcimi pred časom proti Kaddáfiho režimu. Ozbrojenci po skončení vojny využili svoju mocenskú pozíciu na získanie väčšieho politického vplyvu v krajine. Tlak na líbyjskú vládu vyvíjajú predovšetkým prostredníctvom útokov na ropný priemysel krajiny.

Zdroj: Aljazeera

História/Kultúra/Pamiatky a zaujímavosti/Turecko

Adana. Najväčšia mešita Turecka

Posted on by Tomáš Kubuš / 0 Comment

Kde by ste hľadali najväčšiu mešitu celého Turecka? Istanbul? Ankara? Nie, nie. Kto by sa chcel za ňou vydať, ten by musel merať cestu na juhovýchod krajiny do mesta Adana, ktoré je od svetoznámeho Istanbulu vzdialené cca 940 kilometrov. Mešita má len 17 rokov, ale aj tak patrí k najkrajším príkladom modernej islamskej architektúry.Continue reading →

História/Kultúra/Pamiatky a zaujímavosti/Turecko

Midas Şehri. V meste legendárneho kráľa

Posted on by Tomáš Kubuš / 0 Comment

Údolie rozkladajúce sa medzi mestami Afyon a Eskişehir nosí prezývku Frig Vadisi, teda Frygíjske údolie. Kedysi tu pulzovala starobylá civilizácia, no dnes sú jej stopy roztrúsené v zvlnenej krajine a jej mestá či hrobky pohlcuje všadeprítomná príroda. Tu neďaleko maličkej dedinky Yazilikaya sa rozkladajú ruiny mesta s hrobkou o ktorej sa dlho verilo, že patrí mýtickému kráľovi Midasovi.Continue reading →

Sýria

Nová výzdoba Damašku

Posted on by Lukas / 0 Comment

Damašek nadále zůstává v rukou syrského režimu, jak dokazuje nová dekorace v ulicích. Nejznámější syrský trh Hamídíja ve Starém městě v Damašku se proměnil na patriotické místo, když se trhovci rozhodli natřít rolety svých obchodů v barvách syrské vlajky. Nyní jakoby barvy říkaly „Vítejte v nové Sýrii!“ V oblastech kontrolovaných ozbrojenou opozicí se používá jiná vlajka. Vrchní pruh má zelený, střední bílý a spodní černý. Uprostřed jsou tři červené hvězdy. Tato vlajka patřila Sýrii do roku 1958. Pak Sýrie utvořila s Egyptem Sjednocenou arabskou republiku, která ale vydržela jen do roku 1961. Po rozpadu syrsko-egyptské unie se Sýrie ke své původní vlajce již nevrátila.

Dát roletám barevný kabát nebylo pouze o vlastenectví. Někdo to udělal z vlastního přesvědčení, jiný zase z rozumu. „Když jeden natřel roletu jako syrskou vlajku, postupně se přidali další. Kdyby to ostatní neudělali, v budoucnu by mohli mít nepříjemnosti. Musejí jít s davem,“ říká trhovec Wasím Amíní.

Syrská společnost podléhá veřejnému mínění a do určité míry se dá považovat za konzervativní. „Lidé jsou si vědomi, že doma si mohou dělat, co chtějí, ale na veřejnosti se musejí chovat tak, jak si to společnost žádá,“ vysvětluje Wasím Amíní, že ve většině arabských zemích není zvykem projevovat na veřejnosti svůj názor a přesvědčení, které se liší od postoje společnosti. „Už mi vadily ty otázky, proč jsem si nenechal přemalovat roletu. Tak jsem zaplatil 3000 liber člověku, co to dělá, a mám klid,“ tvrdí další z trhovců pan Júsif, který patří k těm obchodníkům, jenž otáleli, ale nakonec stejně podlehli okolnímu tlaku. Natření rolety se podle některých lidí v Damašku bere za nepsaný zákon. „Nechtěli to udělat, ale museli. Taková je místní společnost. Buď přijmete pravidla a bude se jimi řídit anebo za svůj vzdor ponesete následky,“ říká učitelka Farah Nazar.

Když na obchodní třídě Sálahíja skončila obchodům provozní doba, nastoupila četa natěračů na svou noční šichtu. Pro některé z mužů se natírání rolet stalo hlavním zdrojem příjmů. Než přijde ráno, musí barva na roletě uschnout. „Začínáme červenou, ta je nahoře. Pak černou, ta je dole. Bílý pruh uprostřed přijde jako poslední. Zelené hvězdy namalujeme úplně až nakonec,“ říká jeden z natěračů, který se představil jako Marwán.

Obchodníci v Damašku dávají svými roletami najevo spíše syrský patriotismus než podporu dosavadní vládnoucí garnituře. „Nic nezůstane věčně, věci se musejí změnit. To si uvědomují všichni. Sýrie ale zůstane,“ říká hrdě Wasím Amíní. Než se do Damašku vrátí zahraniční turisti, nový nátěr se oprýská, protože konec konfliktu je podle trhovců ještě daleko. „Až všechno pomine, zase to přetřou na nějakou neutrální barvu. Tohle je jen dočasně,“ tvrdí paní Farah Nazar.