Aktuálne dianie/Jemen

Jemenčanka poskytla náhľad do života v tieni al-Káidy

Posted on by Tomáš Kučírek / 0 Comment

Len 25 ročná Jemenčanka poskytla prostredníctvom interview pre Associated Press pohľad do vnútra rodiny prepojenej na al-Káidu.

Abeer al-Hassani prežila väčšinu svojho mladého života v rodine so silnými väzbami na najznámejšiu teroristickú skupinu. Traja z jej bratov sa stali bojovníkmi a všetci traja sú dnes mŕtvi. Dvoch z nich zabili bezpilotné lietadlá v januári 2013.

Jej príbeh nám umožňuje nazrieť do vnútra skupiny, ktorá sa podieľa na mnohých konfliktoch v regióne, vrátane Sýrie a posiela svojich bojovníkov aj na Sinajský polostrov.

Omar al-Hebishi, manžel mladej Jemenky, bol známy kvôli svojmu nádhernému hlasu. Zvykol spievať poetické hymmy na oslavu martýrstva a džihádu. V jemenskom hlavnom meste pomáhal pri verbovaní mladých bojovníkov. Viedol s nimi dlhé rozhovory na svadbách a v mešitách.

Rekrutovanie nových členov skupiny vykonával za silnej finančnej podpory zo Saudskej Arábie. Peniaze boli určené ako podpora rodinám martýrov.

Abeer al-Hassani sa rozviedla so svojím mužom v roku 2010.

Pred mesiacom odišiel jej manžel do Sýrie, kde sa mal pripojiť k extrémistom bojujúcim v konflikte. Pred svojím odchodom sa pokúsil ešte naverbovať staršieho z ich dvoch synov, len osemročného Awsa. Syna sa snažil presvedčiť videami zobrazujúcimi bojovníkov počas cvičení a plávania.

„Mami, chcem ísť, lebo majú plavecký bazén,“ povedal svojej matke Aws.

Al-Káida na Arabskom polostrove, ako sa nazýva jemenská odnož globálnej teroristickej skupiny, využila chaos po zosadení bývalého jemenského prezidenta Aliho Abdullaha Saleh a získala kontrolu nad viacerými oblasťami v krajine. Z južných miest sa ich podarilo vytlačiť v roku 2012 za podpory americkej armády.

Viacero popredných predstaviteľov skupiny a desiatky radových členov bolo usmrtených počas útokov amerických bezpilotných lietadiel.

Napriek snahám o elimináciu skupiny v krajine, ktoré podporuje súčasný prezident Abd Rabbuh Mansour Hadi, operuje skupina vo všetkých regiónoch Jemenu.

Skupinu tajne podporujú aj Salehovi lojalisti, ktorí sa prostredníctvom chaosu v krajine snažia podkopať autoritu súčasnej vlády.

Predošlý režim mal údajne podporovať činnosť skupiny. Celé vojenské základne na juhu krajiny mali byť odovzdané do rúk al-Káidy. Uviedol Fares al-Saggaf, poradca súčasného prezidenta.

Sympatie k skupine sa vytrácajú najmä po útoku z decembra 2013. Al-Káida napadla nemocnicu vo vojenskom komplexe ministerstva obrany. Útočníci počas útoku vraždili pacientov, doktorov aj sestry. Hadi nariadil zábery z bezpečnostných kamier sprístupniť verejnosti, čím uštedril reputácii skupiny tvrdý úder.

Výpoveď Jemenčanky dokazuje, že teroristická organizácia má stále silný vplyv v chudobnej krajine.

„Môžem vás ubezpečiť, že ak ostaneme v Jemene, moji dvaja synovia, Aws a Hamza, budú pokračovať v šľapajách svojho otca.“ povedala al-Hassani. „Musíme sa dostať z Jemenu.“

Al-Hassani prežila celý život pod ťarchou jemenskej patriarchálnej spoločnosti. Prvýkrát bola vydatá vo veku 15 rokov, avšak po mesiaci sa rozviedla, kvôli jej neustálym útekom od manžela.

Krátko nato jej brat Bandar priviedol domov jej ďalšieho ženícha, o 20 rokov staršieho al-Hebishiho.

Al-Hebishi je známy pod pseudonymom Abu Osayed al-Madani a pre agentúru AP potvrdili jemenské bezpečnostné úrady jeho prepojenie na skupinu. Jeho hlas sa objavuje v propagandistických videách skupiny.

Hebishi bojoval v 90. rokoch v Bosne. Existuje len málo jeho fotografií. Dôsledne dbal, aby sa na žiadnej neobjavil.

Pri rozhovoroch s tínedžermi bol veľmi presvedčivý a pôsobil vznešeno, doma bol naproti tomu násilnícky a často bil svoju ženu aj deti.

Po rozvode donútili al-Hassani jej bratia, aby odovzdala výchovu detí do rúk bývalého manžela. Počas tohto obdobia jej bývalý manžel ukazoval fotky, ako pálil zápalky na tele mladšieho syna Hamzu. Procedúry mali byť podľa neho súčasťou jeho tréningu.

Pre pár týždňami dostala al-Hassani informáciu, že jej manžel odišiel do Sýrie. Jeho pripojenie k najradikálnejším skupinám bojujúcim v konflikte potvrdili militanti prehláseniami na Twitteri.

Počas manželstva al-Hassani bezmocne sledovala, ako boli jej bratia Bandar, Abdullah a Abdel-Mequid postupne vtiahnutí do organizácie.

Dvaja z bratov boli uväznení na niekoľko rokov. Vo väzení sa dostali do ešte užšieho kontaktu s radikálmi. Abdel-Mequid mal  len 16 rokov, keď bol vzatý do väzby.  V čase interview boli všetci traja po smrti. Zahynuli počas útokov bezpilotných lietadiel a ozbrojených stretov s bezpečnostnými zložkami.

 

Zdroj: AP

Zápisník

Znovuzrození libanonského piva

Posted on by Lukas / 1 Comment

Bejrútská mládež má tendenci každý večer vyrazit do víru velkoměsta. V centru Bejrútu je několik ulic, kde stojí jeden bar vedle druhého. Ceny alkoholu zde bývají poměrně vysoké, například sklenička whisky stojí v průměru 6-8 dolarů a malé pivo 3-5 dolarů. Asi do devíti hodin večer bývají Happy Hour s akční slevou až 70 procent, a to zákazníci ocení.

Libanon je arabská země, která se trochu vymyká představě o Blízkém východu. Speciálně Bejrút je multikulturní prostor, který vypadá více jako západní Evropa než Orient. V Libanonu jsou určitá konzervativní muslimská místa, kde se konzumace alkoholu nevidí. To však neplatí o hlavním městě, kde večerní a noční zábava běží volným proudem i před samotnými podniky. „V uzavřených prostorách je zákaz kouření, proto stojíme venku,“ říkají dvě vysokoškolačky se shodným jménem Mája. Kvůli vysoké ceně alkoholu si hosté dávají načas, než si půjdou koupit další drink. „Většinou si kupujeme pivo,“ tvrdí děvčata a ukazují na láhev libanonského piva Almaza, které se prodává v drtivé většině podniků.
„Každý Čech by měl milovat Libanon, protože pivo bylo vyvinuto právě v této části světa. Opravdu, pivo původně přišlo z našeho regionu,“ usměje se zakladatel minipivovaru 961 Beer Mazen Hadžár. Přitom hledá ve svém počítači informace o tom, že místní pivo bylo nápojem a platidlem ve starověkých kulturách a dokonce se pivo obětovalo i bohům. Lidé na území Úrodného půlměsíce znali pivo už několik tisíciletí před Kristem. S rozpínavostí Říma a konzumací vína se pivo postupně vytratilo. Po nástupu islámu byly víno a pivo vyškrtnuty z nápojového lístku. Víno se na něj vrátilo rychleji, a to hlavně v období francouzského mandátu nad Libanonem mezi první a druhou světovou válkou. „Islámská říše zlikvidovala pití alkoholu. Pak jsme byli kolonizováni Francií, která zde podpořila kulturu pití vína. Je velmi smutné, že lidi mluví jen o Bacchosovi, který byl bohem vína, a nemluví o sumerské bohyni piva Ninkasi nebo o egyptském bohovi Ra, který byl bohem slunce, života a piva,“ posteskne si Mazen Hadžár.

Pivo v rozkvětu

Libanonská pivní scéna byla dlouho jednobarevná. Pivo se v Libanonu začalo vařit od roku 1933 pod názvem Almaza. Tato značka se v šedesátých letech dostala nejdříve pod křídla Amstelu a později Heinekenu. Až do roku 2006 se v libanonských barech nedalo koupit jiné pivo než Almaza. Vše změnila jednoměsíční válka mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Během ní si Mazen Hadžár řekl, že zkusí si uvařit vlastní pivo. „Pro mě jako pro člověka, který vyrostl ve Velké Británii a cestoval po celém světě, bylo problém najít dobré pivo. Bylo tady jen lehké šumivé pivo Almaza. Takhle jsme začali s 961 Beer. Byla to moje touha mít jinou alternativu. Takže jsem začal doma, v mé kuchyni, vařit pivo,“ vzpomíná Mazen Hadžár na své první pokusy.

První várka se nedala příliš pít, ale Mazen Hadžár se nenechal odradit. Postupně vypiloval svou techniku vaření piva natolik, že za ním pravidelně chodili jeho známí na večerní pivní seance. Společně s dánským obchodníkem Henrikem Haagenem rozjeli v roce 2007 malý pivovárek, který nazvali podle mezinárodní telefonní předvolby patřící Libanonu. Nápad obohatit místní pivní průmysl se Libanoncům zalíbil natolik, že jejich poptávka po novém pivu přesahovala možnosti malého pivovaru. V roce 2009 změnili firemní strategii a na nějakou dobu přerušili svou činnost. Našli větší prostory pro novou výrobní linku a v roce 2011 znovu spustili výrobu. „Ten rok jsme měli produkci 60 tisíc láhví, minulý rok jsme již měli produkci 200 tisíc láhví. V současnosti vyvážíme do dvaceti zemí,“ tvrdí Mazen Hadžár. Svojí nízkou výrobou nemohou Almaze konkurovat, respektive s ní ani soupeřit nechtějí. „Je zajímavé, jak je teď v Libanonu hodně malých výrobců piva, kteří ho vaří u sebe doma. To dříve nebývalo. Historicky, tohle je náš produkt, my jsme ho dali světu,“ říká pyšně pivovarník. Podle něj se v roce 2014 objeví na libanonském trhu další dva výrobci piva. „Výroba dobrého piva je u nás stále dost omezená, vlastně kromě Izraele je omezená na celém Blízkém východě,“ vysvětluje Mazen.

Chmel a výčepy z Čech

Sládci Mazen Hadžár a Anders Kissmeyer z pivovaru 961 Beer si rádi hrají s pivními recepturami. Baví je vymýšlet nové příchutě a nové výrobní postupy. „Vaříme ležák v německém stylu, pak máme piva v americkém, anglickém a belgickém stylu. Dokonce máme i libanonské pivo s typickými bylinkami pro Libanon jako tymián, šalvěj, anýz a máta,“ chlubí se Mazen Hadžár svým nejpovedenějším pivem. Pak vytáhne z lednice nefiltrované silně chmelové pivo, které zatím do prodeje nepůjde. „Vždy jsem chtěl dělat něco ve spojení s jídlem. Nejsem blázen do piva. Jsem blázen do chuti. Mám rád jídlo, víno… Štvalo mě, že nemám žádnou alternativu piva, že nemám na výběr. I kdybych dělal špatné pivo, tak aspoň lidi by si mohli vybrat,“ říká Mazen o svých začátcích vaření piva v domácí kuchyni.

Zlatý nápoj s číslem 961 nese také českou stopu. Vaří se totiž z českého chmele. „Chmel kupujeme v České republice kvůli jeho kvalitě. Nikdy nekupujeme ingredience na základě nízké ceny. Vždycky si raději připlatíme za kvalitu. Cena je to poslední, na co myslíme. Když chcete dobré pivo, tak si připlatíte,“ říká Mazen. Je spokojen jak s kvalitou, tak velikostí českého chmele. O používání chmelového extraktu ani neuvažuje, protože chce vařit poctivé pivo. „Kromě chmele kupujeme v ČR nově také výčepní techniku,“ ukazuje na několik krabic od firmy Lindr ve skladu, určených pro vybrané bary.

Úspěchy piva 961 přicházejí i na mezinárodní scéně. V roce 2012 vyhrál libanonský ležák hlavní cenu ve své kategorii na pivním festivalu v Hongkongu. „Nevěřím, že existuje jedno nejlepší pivo, všechny jsou něčím jedinečné. Je dobré zjistit, že naše pivo má dobrou kvalitu. To je pro nás fantastické. Snažíme se dělat kvalitní libanonské pivo a nekopírovat jiná piva odkudkoli na světě,“ vysvětluje Mazen Hadžár, který na sebe prozradí, že pochází z muslimské rodiny. Jeho případ ukazuje, že Libanon se opravdu vymyká pověsti o přísném zákazu pití alkoholu v arabských státech. „Libanon je multikulturní místo. Nikdo za mou nechodí a neptá se mě, proč vařím pivo, když jsem muslimem,“ uzavírá libanonský pivovarník spokojeně rozhovor s láhví piva v ruce a přemýšlí, čím by jeho chuť ještě upravil. Vaření piva se pro něj stalo výzvou, vášní a koníčkem. Otázkou však zůstává, zda se pivo v Libanonu stane znovu tak oblíbeným nápojem, jakým bývalo ve starověkých říších Blízkého východu.

Blog

Romantika na arabský způsob

Posted on by Lukas / 0 Comment

Dnes trochu odlehčíme vážná témata. V rychlosti jsem napsal krátký textík, žádná studie to rozhodně není. Je přeci Valentýn! Tento komerční svátek se usadil i v arabských zemích. Love is all around! Ani Arabové nejsou z kamene, možná že úplně naopak. Těžko lze na pár řádcích analyzovat arabskou společnost v oblasti lásky či sexuality, protože se tato problematika nedá bagatelizovat. Záleží na míře konzervatismu rodiny, kmene, města nebo státu, náboženství, vzdělání, třídní příslušnosti, atd. Můžeme si ale představit, co takového cizince může v arabských zemích čekat. Například ženy a dívky se určitě mohou setkat ve všech států arabského světa s levným koketováním až sexuálním obtěžováním. Místní muži bývají zkrátka nadržení a těžko jim to zazlívat, když si představíme, pod jakým tlakem vyrůstali. Zase, záleží od oblasti, ne všude to musí být stejné. Ale třeba i v poměrně uvolněném státě jako je Sýrie horko těžko mohou kluci držet na veřejnosti dívku za ruku nebo ji políbit. „Chcete si užít? Tak se ožeňte,“ jakoby jim společnost říkala. Dříve se sňatky uzavíraly v brzkém věku, dnes už se věková hranice posunuje výš. Není ale překvapením, když rodiče provdají dceru ve 14 letech. Inu, jde taky o peníze. Pokud ženich nabídne dostatečnou sumu a rodiče nejsou proti, už je dívka pod čepcem. Když už jsme nakousli Sýrii, bylo několikrát publikováno, jak se v posledních letech bohatí a středně bohatí Arabové ucházejí o ruku syrských dívek, neboť v současnosti je v rodinách syrských uprchlíků o peníze nouze a provdat dcery za slušný balík peněz je dobrý byznys. Někdy bohužel nemají na vybranou, i taková je stinná stránka syrského konfliktu.

Pak jsou tady muži – cizinci na Blízkém východě. Arabské dívky rády po nich hází očkem a ve státech jako Libanon se s nimi rády seznamují. „Máš neskutečnou výhodu, že jsi cizinec. Tady na tebe holky poletí jako vosy na bonbon,“ řekl mi můj kamarád Muhammad první večer v baru loni v létě. Netrvalo ani 20 minut a už jsem slyšel: „Ty nejsi Libanonec. Odkud jsi?“ Libanonky patří mezi nejkrásnější Arabky, i když některé mají plasticky upravený nos, tak už jen podle postavy a chování je vidět, že od ostatních arabských žen liší. A že koketovat s muži umí! Ve většině případů jsou ale v přítomnosti svého přítele a chtějí ho nechat žárlit, což se jim daří. Pokud jsou ale nezadané, připravte se, pánové, na pekelnou jízdu. Hlavně v peněžence budete mít vítr.

Takže jak říká staré arabské přísloví „krásou hor a žen se kochej jenom z dálky“.

PR/Zápisník

Vodná fajka – od kokosovej škrupinky po stotisícové majstrovské dielo

Posted on by Tomáš Kučírek / 0 Comment

Vodné fajky patria k Blízkemu východu rovnako ako zvuk muezínov, orientálne trhy a pouliční predajcovia. V každom meste Východu nájdeme kaviarne. Okolo malých stolov vysedávajú muži zabratí do rozhovoru a ležérne poťahujúci z vodných fajok.

Kedy sa objavili v Oriente vodné fajky, je dnes už veľmi ťažké určiť. Odborníci sa zhodujú, že to bolo niekedy v 16. storočí v Indii. Tu nám končia posledné písomné zmienky. V Indii sa vodnej fajke vravelo huqqa, z čoho pravdepodobne vzniklo anglické slovo hookah.Continue reading →

Aktuálne dianie/Jemen

Jemen se stane federací o šesti regionech

Posted on by Lukas / 0 Comment

Jemenský prezident v pondělí oficiálně schválil přechod státu k federaci. Jih dostane větší autonomii a země by tak měla dokončit plánovaný přechod k demokracii. Tento krok byl ale odmítnut některými obyvateli jihu, kteří žádají oddělený stát, což vyvolává obavy, že zbídačená země bude čelit další nestabilitě, která je podporována islámskými militanty a rebeliemi na severu Jemenu.
Podle nového systému, který schválil prezident Abd Rabbuh Mansúr Hádí, bude Jemen rozdělen do šesti oblastí. Bývalý Jižní Jemen se rozdělí do dvou oblastí – Aden a Hadramút – a lidnatější Severní Jemen do čtyř oblastí.

Minulý měsíc daly politické frakce prezidentovi Hádímu rok navíc na dokončení přechodu Jemenu do podoby federálního státu a vypracování nové ústavy, která bude tvořit základ pro volby naplánované na příští rok. Původně měl být Jemen rozdělen na dvě části – severní a jižní. „To, co bylo oznámeno o šesti krajích, je puč proti tomu, co bylo dohodnuto v dialogu,“ řekl Muhammad Alí Ahmed, bývalý ministr vnitra Jižního Jemenu, který se vrátil z exilu v březnu 2012. Ahmed odstoupil z jednání v listopadu 2013 a v prosinci další tři jemenské strany odmítly návrh proměnit zemi ve federaci.
Přicházejí obavy z oslabení autority státu a snížení kontroly nad některými oblastmi, jako je například Hadramút, kde se nacházejí některé ze zásob ropy Jemenu.

Nássir al-Nawba, zakladatel separatistického hnutí Jižní Hirák, odmítl dohodu s tím, že jediným možným řešením je rozdělení státu na sever a na jih, jako tomu bylo před rokem 1990. „Budeme pokračovat v našem klidném boji, dokud nedosáhneme nezávislosti. Jsme proti násilí,“ řekl al-Nawba.

Anna Boydová, blízkovýchodní analytička IHS Country Risk, si myslí, že zatímco dohoda „zavírá dveře jižním separatistickým ambicím“, vláda nebude v průběhu příštího roku pravděpodobně schopna obnovit kontrolu nad většinou území Jemenu. „Militantní separatistické frakce budou pravděpodobně profitovat ze snížené schopnosti bezpečnostních sil v jižních provinciích, budou koordinovat své úsilí s ostatními povstaleckými frakcemi, aby získaly zbraně a odborné znalosti, a stále více se budou uchylovat k útokům na infrastrukturu, energetické a bezpečnostní síly, aby dále narušovaly autoritu vlády nad územím Jižního Jemenu,“ řekla Boydová.

Zdroj: Reuters