Sýria pohrozila, že sa odplatí akejkoľvek krajine, ktorá by uznala opozíciou vyhlásené národné zhromaždenie.

„Zavedieme tvrdé opatrenia voči akémukoľvek štátu, ktorý by uznal toto nelegálne zhromaždenie,“ povedal na tlačovej konferencii sýrsky minister zahraničných vecí Walid al-Moualim.

Utvorenie národnej rady opozíciou bolo už privítané viacerými západnými krajinami, vrátane Spojených štátov a Francúzska. Na rozdiel od Líbyjskej dočasnej národnej rady, ktorá si za cieľ vzala zvrhnutie režimu Muammara Kaddáfiho, sýrske zhromaždenie nebolo doteraz oficiálne uznané.

Podľa aktivistov túto sobotu zomrelo prinajmenšom šesť ľudí po tom, čo bezpečnostné zložky zahájili paľbu na smútočný sprievod prominentného kurdského opozičného lídra Mišala Tamma, ktorého maskovaní muži zavraždili v jeho dome v Qámišli.

Moualim prehlásil Tamma za martýra, zavraždeného neznámymi teroristami. Ako dôvod uviedol to, že vystupoval proti zahraničnej intervencii do Sýrie. Rodina mŕtveho lídra však z jeho smrti obvinila sýrsky režim. Tammo sa totiž považoval za jedného z popredných lídrov opozície a dôležitého člena formujúcej sa národnej rady.

Sýrsky minister zahraničných vecí rovnako upozornil európske krajiny, že ak nebudú chrániť sýrske ambasády, stávajúce sa terčom útokov demonštrantov, sýrske autority odpovedia rovnakým spôsobom.

Zavraždenie kurdského lídra a útoky voči ďalším opozičnými predstaviteľom v Sýrii odsúdilo medzičasom aj Turecko, ktoré sa stalo jedným z čelných kritikov Assadovho režimu.
„Ostro odsudzujeme pokusy o potlačovanie sýrskej opozície a narastanie útokov voči jej hlavným predstaviteľom,“ uviedlo turecké ministerstvo zahraničia v písomnom vyhlásení zverejnenom túto sobotu.

Tammo nebol jediným predstaviteľom opozície, na ktorého bol v posledných dňoch namierený útok. Rijad Sejf, ďalšia z postáv sýrskej opozície, bol zbitý v piatok po ceste z mešity, v jednej zo štvrtí hlavného mesta.

„Turecko očakáva, že si sýrska vláda uvedomí čím skôr, že presadzovanie násilia za účelom potlačenia opozície nezmení napredovanie krajiny,“ stálo vo vyhlásení Turecka.

Mišal Tammo bol zastrelený neznámymi maskovanými mužmi v piatok vo svojom dome v Qámišli na severovýchode Sýrie. Jeho pohreb v sobotu sa následne zmenil na demonštráciu požadujúcu zosadenie vládnuceho režimu. Podľa údajov aktivistov sa na proteste zúčastnilo až 50 000 ľudí. Vláda ako reakciu na vzniknuté nepokoje v kurdskom regióne uzavrela jeden z hraničných priechodov s Tureckom.

Zdroj : Aljazeera, Youtube a vlastné

Fotografie z tlačovej konferencie

Videá z pohrebu Mišala Tamma + zákrok bezpečnostných zložiek

Přední syrský opoziční představitel Miš´al Tammo byl včera zavražděn ve svém domě ve městě Qámišlí na severovýchodě Sýrie. Také další politický aktivista Riád Sajf byl hospitalizován po útoku na ulici v Damašku.

Miš´al Tammo (†53), vůdce kurdského hnutí Budoucnost a významná osobnost v Syrské národní radě, byl zastřelen čtyřmi maskovanými ozbrojenci, kteří vtrhli do jeho domu a rovněž těžce zranili jeho syna Marcela a dalšího kurdskou aktivistku Zahidh Reškilo, která byla tu dobu na místě přítomna.

Jedná se o první vraždu známé osobnosti politické opozice od začátku povstání v Sýrii v březnu letošního roku. Podle OSN bylo více než 2900 lidí od té doby zabito. Avšak zatímco ostatní disidenti byli pouze zatčeni, uvězněni, zbiti či zraněni, Miš´al Tammo se stal prvním, který zemřel. Následně po rozšíření zprávy o jeho smrti vyšly tisíce lidí do ulic města Qámišlí a shromáždily se u nemocnice, kam bylo jeho tělo převezeno.

Tento charismatický představitel syrské opozice byl letos na jaře propuštěn po téměř třech letech z vězení. Hrál jednu z hlavních rolí při sjednocování starých oponentů s novou generací a spojování je s exilovou opozicí. Na rozdíl od některých jiných postav kurdské politické scény, Miš´al Tammo nekladl důraz pouze na kurdskou problematiku, ale prosazoval vytvoření demokratické země pro všechny Syřany, bez ohledu na příslušnost k nějaké menšině v zemi. I díky tomuto postoji byl uznáván v opozičních kruzích, avšak některé kurdské bloky, které zastávají řešení převážně etnické otázky, s ním nesouhlasily.

Riád Sajf (64), další z postav syrské opozice, bývalý poslanec a vězeň, byl zbit na jedné z ulic damašské čtvrtě Mídán a poté převezen do nemocnice. Na pořízeném videozáznamu během lékařského vyšetření bylo možné vidět, že byl zbit převážně v oblasti tváře, zad a rukou. Ještě týž den byl převezen domů.

Rusko a Čína sa spojili a spoločne vetovali rezolúziu OSN, ktorá mala presadiť ďalšie sankcie voči režimu v Sýrii. Americká veľvyslankyňa na protest opustila rokovanie.

Rezolúcia prerokovávaná v utorok získala deväť kladných hlasov, pričom sa hlasovania nezúčastnila Brazília, India, Libanon a Južná Afrika. Rezolúciu navrhnutú Francúzskom, v spolupráci s Britániou, Nemeckom a Portugalskom, odmietlo iba Rusko a Čína.

Opatrenia zahrnuté v rezolúcii mali zvýšiť zahraničný tlak na prezidenta Bašára al-Assada a sýrsky režim, ktorý podľa údajov OSN má na svedomí už vyše 2700 obetí na civilistoch, ako výsledok potláčania protestov.

Vitaly Churkin, veľvyslanec zastupujúci Ruskú federáciu odôvodnil veto obavou, že prípadné odhlasovanie rezolúcie by viedlo k rovnakému scenáru, ako tomu bolo v Líbyi. Podľa jeho slov je podporovanie opozície v snahe zvrhnúť súčasný režim kontraproduktívne a destabilizuje situáciu v krajine. Presadzovanie rezolúcie len znemožní realizovanie reforiem v Sýrii. Podľa jeho slov prezident Assad prisľúbil reformy a zasahovanie západu do vnútorných záležitostí Sýrie len zablokuje dialóg medzi opozíciou a vládnucim režimom.

Zástupca Francúzska pri Bezpečnostnej rade Gerard Araud označil postoj Ruska a Číny za politický krok, pričom obe krajiny sú pripravené vetovať akékoľvek opatrenia voči Sýrii z politických dôvodov, bez prihliadnutia na obsah rezolúcií.

“Toto veto nás nezastaví,” dodal. “Žiadne veto nemôže dať voľnú ruku sýrskym autoritám.”

Spojené štáty prejavili silné rozhorčenie nad výsledkom hlasovania a počas príhovoru sýrskeho zástupcu pri OSN na protest opustila americká veľvyslankyňa Susan Rice rokovaciu sálu.

“Spojené štáty sú rozhorčené nad tým, že rada nie je schopná presadiť nevyhnutné morálne zásady a zaujať stanovisko k narastajúcemu ohrozeniu mieru a bezpečnosti v regióne.” povedala Riceová v Bezpečnostnej rade. Obvinila vetujúce krajiny z toho, že radšej budú predávať zbrane sýrskemu režimu.

Podľa analytika Aljazeery Rusko a Čína veria, že je stále ešte priestor pre dialóg a diplomaciu, pričom sú obe krajiny znepokojené nad vývojom v Libyi. Považujú operáciu v krajine za zneužitie rezolúcie v prospech jednej skupiny.

Podľa organizácie presadzujúcej dodržiavanie ľudských práv v Sýrii – Syrian Observatory for Human Rights, sídliacej v Londýne, prinajmenšom deväť ľudí zahynulo v utorok počas stretov so sýrskymi bezpečnostnými zložkami.

Mezi syrským režimem a palestinským hnutím Hamás je cítit napětí poté, co Palestinci otevřeně nepodpořili Damašek a jeho způsob potlačování protivládních nálad v zemi.

„Hamás veřejně říká, že v syrské krizi nestraní nikomu, ale ve skutečnosti se otočil k Sýrii zády a nadržuje syrským oponentům,“ řekl pro deník The National jeden z představitelů vůdčí strany Baas v Sýrii, který si nepřál být jmenován. „Máme informaci, že Hamás posílá peníze protirežimním skupinám v Evropě. Rozhodli se vsadit proti režimu,“ tvrdil dále pro nedělní vydání emírátských novin.

Podle jednoho islámského duchovního z Damašku, který má blízko k Hamásu, vztahy ochladly především ze strany režimu, ačkoli se Hamás snažil o jednání. „V současné době není nic pozitivního mezi režimem a Hamásem. Režim chce, aby Hamás změnil svůj postoj a otevřeně jej podpořil, ale lidé uvnitř Hamásu veří, že v této záležitosti musí být se syrskými občany,“ řekl.

Politické vedení Hamásu našlo v Damašku svoji základnu před dlouhými roky. Sýrie tím vyjádřila podporu arabskému odboji v boji proti okupaci arabských území Izraelem, přestože Hamás je odnoží Muslimského bratrstva, tedy hnutí, jehož činnost je v Sýrii zakázána a členství v něm bylo pod pohrůžkou trestu smrti. Členství v Hamásu omezeno není.

V březnu, krátce po začátku syrských protestů, se vztahy mezi oběma stranami zhoršily, protože syrský režim obvinil Júsúfa al-Qaradáwího, v Kataru žijícího islámského klerika a duchovního vůdce Muslimského bratrstva a také Hamásu, z podněcování sektářského rozkolu v Sýrii. Sýrie mohla cítit oslabení svého vlivu vůči tomuto palestinskému hnutí také poté, co se představitelé Hamásu sešli se zástupci Kataru, jednoho z vůdčích arabských států vedoucích kampaň proti Sýrii. Další vrásku na čele udělalo Sýrii usmíření Hamásu s rivalským hnutím Fatah. Také díky pádu režimu Husního Mubaraka v Egyptě a čím dál větší podpoře Hamásu ze strany Turecka, které silně kritizuje syrskou vládu za způsob řešení vnitrostátní krize, se zdá být více než pravděpodobné, že politické vedení Hamásu nadobro opustí Damašek. „Hamás má teď více možností, než měl dříve. Nyní se může přemístit do Egypta, může jít do Kataru, není tak závislý na Sýrii jak býval,“ myslí si islámský klerik.

Sekulární Sýrie se pyšnila bezkonfliktním soužitím náboženských skupin. Během současných problémů se ale více mluví o možnosti vzniku občanské války, ve které by si tato náboženství mohla jít navzájem po krku. „Radikální islám přibývá na síle. Turecko, státy Zálivu a Muslimské bratrstvo jsou v podstatě všichni extrémisti, i když na veřejnosti ukazují jinou tvář. Vidí šanci zbavit se sekulárního státu (Sýrie) a obelstily Spojené státy a Evropu, aby v tomto plánu hrály svojí roli,“ řekl již zmíněný představitel strany Baas. Domnívá se, že Evropa a USA dělají strategickou chybu, když pomáhají islámským hnutím k moci, což povede k válce proti jim samotným v horizontu deseti let.