Na základe výpovedí miestnych spravodajcov vstúpili sýrske vládne jednotky do Rastanu, mesta neďaleko Homsu, ktoré sa stalo jedným z ohnísk protestov a nepokojov.

Podľa rezidentov po noci, kedy bolo mesto pod paľbou, vstúpili sýrske jednotky v utorok za podpory tankov a helikoptér do mesta. Syrian Observatory for Human Rights, v Británii sídliaca organizácia informovala, že počas ostreľovania z guľometov bolo v meste zranených prinajmenšom 20 ľudí.

Zahraničným médiám sa len ťažko overujú informácie získané od ľudí, ktorí ich kontaktujú ako očití svedkovia alebo opoziční aktivisti. Väčšina inkriminovaných lokalít je totiž pre zahraničné médiá uzavretá a informácie nemôžu overiť priamo v teréne.

Podľa výpovedí aktivistov je v 40 tisícovom meste počuť streľbu, iný svedok, poručík, ktorý spolu s priateľmi dezertoval zo sýrskeho vojska počas protestov, televíziu Aljazeera informoval o 400 tankoch smerujúcich na mesto Rastan.

Sýrska vláda neprestáva obviňovať z nepokojov v krajine zahraničných konšpirátorov a zvonka podporované radikálne a ozbrojené skupiny. V pondelok na generálnom zhromaždení OSN minister zahraničných vecí Sýrie Walid Moualem obvinil zahraničie zo zasahovania do vnútorných vecí krajiny a prostredníctvom podnecovania nepokojov zo spomaľovania demokratických reforiem, ktoré sýrsky režim avizoval presadzovať v nasledujúcom období.

V tom istom čase sýrske jednotky prečesávajú mestá a dediny v okolí mesta Homs, kde pátrajú po dezertéroch z armády.

Sýrska revolúcia na seba pritiahla pozornosť aj kybernetických pirátov. Viaceré oficiálne stránky ako stránky ministerstva kultúry či dopravy v Sýrii sa stali cieľom útokov hackerov. K útokom sa prihlásili skupiny Anonymous a RevoluSec, známe už z viacerých medzinárodných afér. Oficiálny obsah stránok bol nahradený karikatúrou Bašára al-Assada, sýrskeho prezidenta, doplnené textom „Nenechajte Bašára, aby vás monitoroval„. Text naráža na prácu takzvanej „elektronickej armády“, ktorá monitoruje obyvateľov počas ich aktivít na webe. Táto elektronická armáda zasa priznala zodpovednosť za zmenu stránky Harvardskej univerzity v Spojených štátoch, ktorá bola nahradená fotkou sýrskeho prezidenta a obvinením z podporovania povstania v krajine zo strany USA.

Úrad vysokého komisára pri OSN uviedol odhad ľudí zabitých počas nepokojov v krajine na 2700, podľa aktivistov bude tento počet možno aj dvojnásobný. Sýrska vláda zasa uviedla, že počas potláčania ozbrojených gangov zomrelo už 700 vojakov a policajtov.

Zdroj : Aljazeera

Sankce Evropské unie a USA na Sýrii byly přijaty s cílem zamezit syrskému režimu krvavě potlačovat demonstranty v ulicích, respektive financování této kampaně. Jenže sankcemi je poškozena nejen syrská ekonomika, ale všichni její občané a rovněž cizinci nacházející se na území Sýrie.

Od začátků protestů, které v Sýrii začaly v březnu a trvají tak více než půl roku, učinila EU společně se Spojenými státy několik kroků, které měly syrský režim donutit vyjít vstříc demonstrantům žádající si větší svobody a pád režimu. Nejdříve se omezil pohyb a cesty do zahraničí několika lidem napojených na režim, později byl na seznam dopsán i sám prezident Bašár Asad. Následně byl sankciován i bankovní systém v Sýrii a od poloviny listopadu začne také platit embargo na syrskou ropu směřující do EU, potažmo do USA. Místo toho nepřestala být Sýrie dějištěm krvavých střetů mezi protestujícími a bezpečnostními silami. Dodnes některé lidskoprávní organizace odhadují počet obětí na necelé tři tisíce lidí.

Konec mezinárodních platebních karet

I když má syrský režim finanční rezervy na několik měsíců dopředu a sankce jej zatím zranily jen povrchově, řádoví občané tyto sankce pocítili takřka okamžitě. „Sankce se nedotýkají pouze režimu, ale celé Sýrie. Například když potřebujete v zahraničí udělat nějaký speciální chirurgický zákrok, který v Sýrii nelze učinit, tak nemůžete ani převést peníze na účet nemocnice. Mnoho Syřanů v zahraničí se ocitlo ve finančních problémech, protože jejich platební karty byly okamžitě zablokovány. Zůstali bez jakékoli finanční pomoci bez předešlého varování,“ řekl v rozhovoru pro Právo Thaer Lahhám z nevládní organizace Syrian Business Council. V takových to problémech se zároveň ocitli i cizinci v Sýrii. Kdo si nedovezl hotovost nebo nevybral syrské libry z bankomatu včas, nyní už tak neučiní. „Pokud mají Syřané kartu VISA nebo EUROCARD/MASTERCARD, z bankomatu si nevyberou ani v zahraničí, ani tady v Sýrii,“ oznámil úředník na přepážce jedné ze soukromých bank v Damašku. Jedna z mála možností pro cizince v nouzi je získat hotovost přes služby Western Union.

Podle Thaera Lahháma není fér, a již vůbec ne demokratické, vyvíjet sankcemi tlak na soukromou sféru syrské ekonomiky. „Chtějí, aby obchodní komunita se postavila proti režimu. Naléhají na ní, aby zaujala pozici mimo svou ekonomickou potřebu a činila politická rozhodnutí,“ řekl Lahhám. Dosud se obchodní elita nepostavila proti režimu prezidenta Bašára Asada. Na Západě se předpokládá, že po prohloubení ekonomické krize se bohatí obchodníci postaví proti vládě a i oni budou žádat pád režimu. „Nemyslím si, že to bude jednoznačné. Mnozí z nich profitují z blízkých vztahů s vládními kruhy, budou se snažit držet režim při životě, ba ho ještě více podporovat,“ předpovídá jeden z malých obchodníků v Damašku.

Pro valuty na černý trh

Syrská libra je po celou dobu stabilizovaná, nezaznamenala větší výkyvy. „Centrální banka nyní používá fond na krizové případy, aby stabilizovala syrskou libru. Nevíme, jak dlouho bude tento fond schopen udržet syrskou libru na takovéto úrovni, ale dosud je vše stabilní. Centrální banka má již z dřívějška hodně rezerv v bankovkách, které nebyly v oběhu,“ tvrdí Thaer Lahhám.

Přesto se Syřané bojí, že díky hrozbě inflace přijdou o své úspory. Změnit si domácí měnu za eura či americké dolary je nyní možné pouze po předložení letenky a cestovních dokladů s vízem, a to také jen v omezeném množství. Proto lidi zkoušejí štěstí na černém trhu. „Sice je tam cena o něco vyšší, ale aspoň mám šanci, že peníze vyměním,“ řekl student Muhammad před svojí cestou za studii v Evropě.

Bude hůře nebo lépe?

Thaer Lahhám předpokládá, že dostat se z ekonomické krize potrvá delší dobu. „Myslím si, že pokud by krize skončila okamžitě, uzdravení syrské ekonomiky by trvalo minimálně dva roky. Avšak sociální otázky by na nápravu potřebovaly každopádně delší čas. Mnoho lidí zemřelo, bylo zraněno či jinak poznamenáno současným děním,“ řekl. Optimismem, že by se teď krize skončila, však nehýří. Podle Lahháma bude celkové uzdravení domácí ekonomiky záležet hlavně na tom, kdy platnost sankcí skončí. „Je lehké je zavést, horší však bude jejich zrušení, protože mnozí se postaví proti tomu,“ myslí si.

Na Syřanech je celkově vidět, že čím dál více věří v pád režimu i za cenu obětí či strádání. Ať už se prezident Asad udrží u moci nebo ne, Sýrii čekají velké změny, a to ve všech oblastech. Nikdo ani nepředpokládá, že by byl možný návrat do stavu před protesty. Z obou stran „barikády“ je slyšet, že bude líp.