Syrské vedení mělo velký sen – nastartovat v zemi ekonomický boom. Vicepremiér pro ekonomické záležitosti Abdulláh Dardarí stál za reformními kroky, které směřovaly k otevření Sýrie zahraničním investicím. „Snažíme se hlavně zainteresovat domácí investory, teprve až pak hledáme ty zahraniční. Jdeme pomalu, ale jistě,“ tvrdil ještě nedávno Tháir Lahhám ze Syrian Business Council. Vše bylo chytře vymyšlené – státní podniky se neměly privatizovat, pouze se k nim hledali strategičtí partneři, kteří by podniky zmodernizovali, ale nemohli je bezmezně ovládat. Otevřené dveře byly i pro zahraniční investory, kteří by rozjeli podnikatelskou aktivitu v jakémkoli sektoru, avšak nejvíce je odrazovala zdlouhavá byrokracie. „Z tohoto důvodu je pro zahraniční společnost nezbytné mít syrského partnera, který se dokáže pohybovat v mechanizmu a zná místní trh,“ řekl Tháir Lahhám. „Sýrie potřebuje v příštích pěti letech investice v hodnotě 50 mld. dolarů,“ prohlásil loni Abdulláh Dardarí během loňské návštěvy bývalého ministra zahraničních věcí Jana Kohouta v Damašku. Vláda měla také v plánu vytvořit v následující pětiletce dvě stě tisíc pracovních míst ročně pro stále přibývající pracovní sílu. Syrská společnost je z asi šedesáti procent tvořena mladými lidmi do 25 let. Tuto představu se ale nedařilo vyplnit.

Když byly arabské nepokoje z větší míry pouze na africkém kontinentu, zdálo se, že se Sýrie může stát díky své dlouhodobé stabilitě investičním rájem. Revoluční jaro si ale našlo cestu i sem reformní stroj syrské ekonomiky se zadřel. Zatím je ve stádiu stagnace, ale s pokračujícími protesty bude ekonomika klesat. „Ztráty jsou znát, máme tak poloviční obrat,“ postěžoval si Mútáz Amíní, majitel jedné cargo společnosti. „Moje sestra pracuje v hotelu a v současnosti mají téměř prázdno,“ přidal jeho zaměstnanec.

Cestovní ruch se řadil mezi hlavní tahouny ekonomického růstu Sýrie. Podle Financial Times zaznamenal turismus za minulý rok nárůst o čtyřicet procent a podílel se na syrském HDP patnácti procenty. Nové projekty na syrském pobřeží měly podpořit přímořskou turistiku, která doposud nebyla vůbec rozvinuta. „Na začátku května jsem měl jet se ženou do Sýrie na dovolenou, ale raději jsme plány zrušili,“ řekl s politováním Aleš Smutný, který cestu dlouho připravoval. Nyní bude rád, když mu aerolinky vyjdou vstříc se změnou data odletu či destinace.

Problémy kvůli nepokojů v Sýrii mají ale i české firmy. Například akciová společnost VT Tesla Holding dokončuje stavbu produktovodu mezi městy Homs a Damašek. „Bohužel nedokážu v tuto chvíli odhadnout, jak práce budou v příštích dnech pokračovat. Pokud by se situace v Sýrii zhoršila, zřejmě to negativně ovlivní i náš projekt,“ řekl obchodní ředitel Tesly Jiří Trebula. Lucii Pštrosové z e-shopu Madeinsyria.cz s pokračujícími protesty v Sýrii také přibývají starosti. „Zrovna jsme slibně rozjeli obchod se syrskými mýdly a čokoládou. Máme připravenou další objednávku, ale raději s ní počkáme, až se nepokoje utichnou,“ řekla.

Evropská unie celou situaci v Sýrii sleduje a přemýšlí o přerušení finanční pomoci Damašku. EU se tak staví proti krveprolití, které má mít na svědomí syrský režim. „Je neakceptovatelné střílet do demonstrantů,“ řekl mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Catherine Ashtonové Michael Mann. Evropská unie zvažuje všechny možnosti, jak se k danému problému postaví. Ve hře je okolo 1,3 mld. EUR z evropských investičních fondů. Dalších 130 miliónů EUR bylo slíbených na podporu rozvojových programů v příštích třech letech. Už teď je Sýrie ekonomicky a hospodářsky poznamenána a s námahou se bude vracet na svoji nedávnou pozici. Zlí jazykové ale tvrdí, že nepokoje budou pokračovat a syrská ekonomika se bude propadat.

(Článek je určen pro deník Právo)