Sýrie je země s velkým potenciálem, kde se nabízí velký prostor pro zahraniční investice. Prezident Asad a jeho vláda otevírají dveře zahraničním firmám, které chtějí proniknout na syrský trh. Tomu ale brání syrská byrokracie a chybějící zákony. A přitom je po investicích a nových pracovních příležitostech vysoká poptávka. Někteří ze zahraničních obchodníků tvrdí, že vstoupit na trh není o nic těžší než v jiných státech, jiní jsou zase nedočkaví a nemíní se prokousávat zdlouhavým byrokratickým procesem pro rozjezd společnosti v zemi. „Úřady nejdou s ministerstvy ruku v ruce, na vše potřebujete razítka, povolení a kdo ví co ještě. A to je na dlouho,“ řekl jeden z poradců zahraničních investorů v Damašku, jenž si nepřál být jmenován. „Za tři roky mého působení v Sýrii se v mojí kanceláři vystřídalo přes tři sta firem, ale mnohé z nich si nakonec svoje plány rozmyslely,“ dodal.
Syrská ekonomika by se chtěla otevřít, ale jako by také zároveň chtěla zůstat také uzavřená. Pro působení zahraničních společností stále chybějí některé zákony. Aby firma mohla na trhu existovat, musí mít například syrského partnera. Některé zahraniční firmy o syrských partnerech tvrdí, že se chovají pasivně a zajímá je pouze podíl na zisku. S tím ale nesouhlasí Rabie Achkar, který v Sýrii zastupuje pardubický Plynostav. „Syrské společnosti vědí, jak to chodí na místním trhu, zahraniční společnosti se bez nich těžko prosadí,“ řekl Achkar a hned poukázal na vítězství Plynostavu v tenderu právě díky jedné ze syrských firem.
Mladí chtějí práci
Příchod dalších zahraničních firem a jejich investic v zemi by nejvíce pomohl mladým lidem. Současné statistiky nejsou přesné, ale odhaduje se, že syrské obyvatelstvo může být kolem šedesáti procent tvořeno lidmi do 25 let. Přitom rok od roku toto procento roste. S takovým vývojem se pojí i zvyšující nezaměstnanost. „Za rok dokončím vysokou školu a chtěl bych nastoupit do práce. Jenže tady v Sýrii nemám moc dobré vyhlídky, proto zkusím práci v některé zemi Zálivu,“ stěžuje si Núr Chúrí na málo pracovních příležitostí. Pokud by se mu podařilo najít si práci ve svém oboru v Sýrii, finanční ohodnocení by nebylo vysoké. „Zezačátku bych dostával asi 200 dolarů, pak by se to snad zvýšilo. Jenže pokud bych chtěl založit rodinu, tak potřebuji vydělat daleko víc,“ vysvětluje Núr, proč raději zkusí práci v cizině.
Stále hodně lidí žije pod hranicí chudoby. A pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se dle některých syrských sociologů stále více otevírají. Podle Státní plánovací komise v Sýrii žije v zemi kolem 34 procent obyvatel pod hranicí chudoby. Je běžné, že Syřané mají dvě zaměstnání, protože s jedním platem by nedokázali vyjít. „Přes den pracuji na stavbě, večer zase v restauraci,“ řekl číšník v malém bistru Muhammad Bakr. „Jak se mám? Díky bohu za to,“ dodal s trpkým úsměvem.
Rolníci na ústupu
Zemědělství v Sýrii patřilo k silným složkám soukromého sektoru. Před třemi roky ale zdražení nafty zapříčinilo odchod zemědělců z venkovských polí. Nárůst ceny nafty ze sedmi na dvacet pět syrských lir (10 SYP = přibližně 4 Kč) byl pro mnoho zemědělců, kteří používají naftu pro pohon vodních čerpadel na zavlažování polí, hřebíčkem do rakve. Nepomohl jim ani následný ústupek vlády, která raději snížila cenu nafty na 20 syrských lir. „Za takových podmínek jsem nemohl pokračovat, ani půjčku bych si nemohl vzít. Čím bych ručil?“ ptá se bývalý zemědělec Ahmed Chalíl, který raději přijel zkusit štěstí jako dělník na stavbách v Damašku. Svá pole nechal ležet ladem a přestěhoval se svou rodinou blíže k hlavnímu městu. Nyní bydlí v beduínském stanu a je rád, že se uživí.
Na stavu zemědělství se ale podepisuje i další z vážných problémů – sucho. Rok od roku spadne na pole méně srážek, a tak se musí více uměle zavlažovat. Investice do dobrého zavlažovacího systému jsou pro některé soukromé zemědělce ale příliš vysoké.
Lepší budoucnost?
Syrská vláda si je vědoma, že možnost rostoucí nezaměstnanosti je více než reálná, a proto už několik připravuje opatření k tvorbě nových pracovních míst. Projekty na stavbu ropovodů, plynovodů, elektráren, komunikací a rozvoj turismu by měly Syřanům pomoci najít pracovní uplatnění. Nevyřeší ale všechny problémy. Vláda pevně věří, že i místní levná pracovní síla a nerozvinutost trhu může přilákat zahraniční investory do Sýrie. Zatím je ale vše v začátku.
Několik ukazatelů:
Počet obyvatel: asi 22,2 mil.
Roční demografický přírůstek: 1,954 %
Průměrný věk obyvatelstva: 21,5
Nezaměstnanost: 9,2 %
Zdroj: CIA – The World Factbook
(článek je také publikován na blogy.novinky.cz)
