Syrská krize se pomalu, ale jistě, rozrůstá i na další místa regionu. Příkladem může být západní soused Libanon, který se za poslední dny stal dějištěm svárů. Začalo to ve středu, když klan Miqdádů unesl na cestě mezi Bejrútem a letištěm Rafíka Harírího skupinu Syřanů a jednoho tureckého občana, jako odplatu za únos Hasana Miqdáda syrskými rebely na začátku týdne. Libanonský klan, který sám sebe označuje za militantní křídlo, prohlásil, že mají zaměřeno pouze na Syřany napojené na Syrskou osvobozeneckou armádu. „Odmítáme útoky na veřejné a soukromé vlastnictví a blokování cest včetně cesty na letiště, protože to škodí zájmům lidí. Nebudeme útočit na nevinné Syřany – prodavače zeleniny či jiné pracovníky,“ řekl na Máhir Miqdád na tiskové konferenci uspořádané v pátek.
V rámci zvýšeného napětí se u libanonského prezidenta Michela Sulejmána setkali političtí předáci, aby prodiskutovali současnou situaci. Závěrečné stanovisko ale nebylo přijato, neboť chyběl Nabíh Berri, předseda šíitské strany Amal, který se z bezpečnostních důvodů nemohl na setkání dostat. Prezident Sulejmán vyjádřil naději, že syrský prezident Asad není zapleten do nedávno odhaleného spiknutí o destabilizaci Libanonu pomocí bombových útoků, ze kterého byl nedávno obviněn bývalý libanonský ministr informací Michel Samáha společně s jedním syrským vojenským představitelem. „Věřím z celého srdce, že žádný syrský představitel nemá nic co dočinění s těmito trhavinami a spiknutím zinscenovanými nepotvrzenými skupinami,“ řekl v pátek libanonský prezident.
Také vůdce strany Hizballáh Sajjid Nasralláh se nechal slyšet a kromě varování Izraele před útokem na Libanon či Írán zdůraznil, že současná vyhrocená situace v zemi není v režii šíitských stran. Mnoho šíitských poutníků v Sýrii bylo terčem únosů, za kterými by měly stát sunnitská hnutí a militantní skupiny podporované státy Zálivu. Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty a Kuvajt začaly varovat své občany před cestou do Libanonu a těm, kteří se na libanonském území pohybují, doporučily odjet. K nim se přidaly i USA, které dle americké ambasády v Bejrútu mají obavy z útoků na jejich občany.
Otázkou zůstává, jestli je libanonská krize postupně podporovaná zvenčí a uměle nafouknutá médii v rámci snahy oslabit spojenců Íránu (Hizballáh a Sýrie) a vyvolat napětí mezi spektrem náboženských a národnostních skupin v oblasti nebo zda se jedná o další trhlinu v křehké rovnováze politické moci v Libanonu.
