Na území mezi západním pobřežím severní Afriky a Íránem používají tamní obyvatelé arabštinu, jazyk patřící do skupiny semitsko-hamitských jazyků. Jakýmsi uzákoněním klasické spisovné arabštiny se stal Korán, který byl sepsán v sedmém století za chalífy Uthmána.
„Staré texty jsou nositeli pravého a silného jazyka. Jsou v nich četná připodobnění, vidíme v nich, jak se formulovaly věty, nacházíme v nich silná slova. Básnická díla z doby rozkvětu islámu, ale i před ním, patřila k vrcholu arabštiny. Krátké věty pojímaly obrovské významy. Sám Korán je tím nejvyšším vrcholem arabského jazyka,“ vylíčil půvab staré literatury Jásir Burchuš z islámské školy Abú Núr v Damašku.
Ve středověku ale arabština nebyla používána pouze Araby. Byli to také Turci a Peršané, kteří se podíleli na jejím rozkvětu. Od 19. století se postupně začala rozvíjet moderní spisovná arabština, a to hlavně díky renesanci arabské literatury, která byla podpořena knihtiskem a kontakty s okolním světem. Jazyk se mírně zjednodušil a slovní zásoba se obohatila o nové termíny související s dobou.
Seznamte se s arabštinou
Arabština má 28 souhlásek a tři samohlásky. V psané podobě se krátké samohlásky většinou nepíšou, pouze ty dlouhé. Některé z písmen jsou pro arabštinu speciální. K nim patří například hrdelné H, protože jeho vyslovení připomíná zvuk při zahřívání zmrzlých rukou horkým dechem nebo písmeno „ghajn“, které v sobě spojuje G a ráčkované R. Další písmenka jako například S, D, T a Z mají zase dvojí až trojí výslovnost a samozřejmě se také jinak píšou.
Slovní zásoba v arabštině je nesmírně bohatá, vždyť pro jeden objekt existuje několik ekvivalentů. Jen sám bůh má 99 krásných jmen. Naučit se arabštinu není jednoduché, ale určitě ne nemožné. Ahmad Kásim z jazykového institutu Sham Sherif v Damašku přirovnává studenty arabštiny k dětem, kterým je potřeba najít efektivní způsob výuky. „Metody jsou různé. Náš cíl je naučit studenty, jak v arabštině vytvořit větu, jak mají přemýšlet, aby mohli mluvit, rozumět a rozvíjet svojí arabštinu.“ Jelikož ani sami Arabové nejsou si v gramatice kolikrát jistí, klade Ahmad důraz na konverzaci. „Schopnost mluvit je nesmírně důležitá. Nejdřív se studenti musí utvrdit v jednoduchých konverzačních tématech, až potom by měli přejít k těžším věcem. Konverzační kurzy jsou ale možné, až když studenti znají aspoň základní gramatiku. Naše večerní kurzy konverzace jsou určené pro ty, kteří vědí alespoň jak tvořit věty jmenné a slovesné věty. Samozřejmě, že počítáme s tím, že budou mluvit s chybami, ale to vůbec nevadí. Důležité je, aby se nebáli mluvit. Za chvíli se i jejich projev určitě zlepší,“ řekl Ahmad Kásim.
Kromě večerních konverzačních kurzů, které jsou třikrát do týdne, nabízí institut Sham Sherif také klasické dopolední kurzy. „Tyhle kurzy jsou pětkrát týdně. Od jiných škol se lišíme tím, že každý den se chceme věnovat mluvenému projevu. Na tom si zakládáme. Na gramatiku, psaní a čtení ale také myslíme,“ představil Ahmad Kásim svoji vizi výuky arabštiny.
Ahmad radí zahraničním studentům sledovat hlavně pořady pro děti, protože poslech a porozumění běžné mluvy jsou neméně důležité. „Nejvhodnější je pro ně dívat se na kreslené seriály určené pro děti, které jsou dabované pomalou spisovnou arabštinou. Pokud jsou ještě u toho titulky, mohou studentovi pomoct pochopit to, co nepochytil během poslouchání dialogů.“
Jedna pěti obyvatel Země používá arabštinu
Ačkoli je arabština považována za jeden ze světových jazyků a důležitý jazyk v OSN, mezi cizinci nebývala její znalost příliš rozšířena. Až nepříznivá reklama na islám v podobě 11. září 2001 odstartovala větší zájem o studium arabské a islámské kultury, jejíž neodmyslitelnou součástí je právě arabština. Nejčastěji přijíždějí studenti za studiem arabštiny do Sýrie, Egypta, Tunisu, Jordánska a Jemenu. Výborná škola arabštiny bývala v Iráku, ale situace tam stále není bezpečná.
„Arabština se považuje za důležitý jazyk, protože ji používá až 1,5 miliardy lidí na celém světě. Jedná se o jazyk Vznešeného Koránu, takže nesmíme ani zapomenout, jak důležitá pro muslimy,“ vysvětlil Jásir Burchuš význam arabštiny. Proč ale jezdí zahraniční studenti do Sýrie? „V Sýrii se spisovná arabština běžně používá a její hovorová podoba se od ní příliš neliší.“ K tomu ještě Jásir Burchuš dodal, že Sýrie je v porovnání s jinými arabskými státy bezpečná a studenti se nemusí bát do Damašku přijet.
Fusha je důležitější než ammíja
Jak již bylo napsáno, jednotlivé arabské země, ba i města, mají svůj vlastní dialekt. „Fusha neboli spisovná arabština je základním jazykem, který se používá v knihách a informačních zdrojích. Je nositelkou arabské kultury a islámu. Ale hovorová arabština, ammíja, se liší od města k městu. A když se student učí spisovnou arabštinu, může ji použít v kterékoli arabské zemi. Ale pokud umí jen hovorovou, nedokáže se všude domluvit,“ takhle obhajuje Ahmad Kásim výuku spisovné arabštiny, i když někteří z Arabů ji považují za archaismus. Trpce dodal, že díky stále oblíbené hovorové arabštině ani on nerozumí Arabům z Maroka nebo Alžíru. „Hovorová arabština je pro běžný život důležitá, základem studia a vůbec oficiálních jednání je však spisovná. Když ale student chce vědět nějaký výraz v hovorové arabštině, tak mu to řeknu, protože některé spisovné výrazy se už dnes opravdu nepoužívají, a tak je lepší, aby věděl něco z moderního jazyka.“
Většina učitelů arabštiny říká, že nejlepším způsobem je naučit se vše na místě a bez jakékoli výpomoci jiných cizích jazyků. V Sýrii je několik možností, jak se učit arabsky. Lze najít kurzy za 60 dolarů/měsíc, ale také za 400. Institut Sham Sherif se vydal zlatou střední cestou. Dopolední kurzy stojí 180 dolarů (60 hodin výuky), večerní kurzy konverzace zas 160 USD (40 hodin výuky).
Internetové stránky institutu www.shamsherif.com
