Náměstí mučedníků v Bejrútu se opět zaplnilo. Tentokrát to na počest šestého výročí odchodu syrských vojsk z Libanonu. Po dnu 14. březen se pojmenovala i skupina politických stran, která se stala opozicí po lednovém rozpadu vlády. Příznivci těchto stran přišli podpořit z různých oblastí Libanonu žádost opozice o odzbrojení libanonských militantních hnutí v čele s Hizballáhem.
Projev dnes již bývalého premiéra Saada Harírího přišel jako poslední. Jeho předřečníci rozehřáli atmosféru natolik, že na začátku svého projevu si musel sundat sako, rozvázat kravatu a vyhrnout rukávy. „Budu k vám mluvit ámijou (pozn. hovorová arabština), protože to je řeč libanonského lidu,“ začal svůj projev populisticky. Svá slova směřoval proti těm, kteří chtějí zpochybnit vyšetřování vraždy jeho otce Rafíka Harírího Zvláštním soudním tribunálem. Tato skutečnost byla hlavním důvodem rozpadnutí jeho vlády, jež byla utvořena ze zástupců všech libanonských politických stran.
Strany 14. března se odmítají podílet na sestavení nové vlády, kterou by měl složit kandidát navržený Hizballáhem Nadžíb Míkátí. „Nebyly žádné podmínky pro moji nominaci. Pokud bych chtěl cokoliv změnit v procesu tribunálu, musím to učinit skrz dialog a se souhlasem všech Libanonců,“ řekl Míkátí pro časopis Time. „Podle deník al-Nahár chce Míkátí sestavit svůj třicetičlenný kabinet z širokého spektra politiků, technokratů a nezávislých.
