Není dne, aby se minaretu z mešity nerozléhalo takovéto volání muezzina k modlitbě. To, co znamená pro křesťany zvon kostela, to je pro muslimy azán, protože oba zvuky dávají věřícím najevo, že přichází čas modlení. Muslimové se mají modlit každý den, a to hned pětkrát. Nejdůležitější je pro ně páteční modlitba okolo poledne, kdy do mešit proudí celé skupiny mužů. Ženy tu dobu většinou zůstávají doma.
Časy modliteb se den ode dne liší, vše závisí od toho, jak vychází a zapadá slunce. Jakým způsobem se tedy muslim doví, kdy je čas modlitby? Od toho je tu muezzin, který svým azánem věřící upozorňuje, aby se připravili k modlitbě.
Specialita Umajjovské mešity
Jenže kdo je ten muezzin a co jeho povolání obnáší? Setkal jsem se proto s muezziny z Umajjovské mešity v Damašku. Tato mešita je proslavená hlavně tím, že v jejich útrobách jsou postaveny svatyně, kde jsou uloženy hlavy Jana Křtitele a šíitského proroka Husajna. Další z atrakcí Umajjovské mešity jsou její muezzini. Obvykle je z každého minaretu na světě slyšet hlas jen jediného člověka. Umajjovská mešita v Damašku má ale tu zvláštnost, že v jeden moment zazní takových hlasů hned několik.
„Ty ses ptal na rozdíl Umajjovské mešity od ostatních. Náš azán je už tradicí. Je to dlouhá tradice, která by se měla zachovávat. A tím se lišíme od ostatních mešit na celém světě. Všude je azán individuální. Jen v Umajjovské mešitě je azán společný a to už odedávna,“ řekl o tradici více muezzinů v nejslavnější syrské mešitě jeden z muezzinů Salláh Aqhwání.
Azán na více způsobů
Funkce muezzina byla zřízena v polovině 7. století ještě za života proroka Muhammada. „První muezzinem byl náš pán Bilál al-Habeší a jeho azán nebyl skupinový jako ten náš, byl individuální. Na počátku islámu měl azán speciální poslání, když se poprvé provolalo Alláhu akbar,“ přiblížil Salláh Aghwání vznik funkce muezzina. Bilál al-Hábeší tak určil znění volání k modlitbě, které se roky a staletí se nezměnilo. V azánu se doslova říká: „Bůh je největší! Dosvědčuji, že není jiného boha kromě Boha a dosvědčuji, že Muhammad je jeho Prorok. Pojďte rychle k modlitbě, pojďte rychle k úspěchu. Bůh je největší, není Boha kromě jediného Boha.“ Volání muezzinů z Umajjovské mešity se liší pouze tím, že je skupinové. A to je v muslimském světě rarita. Více hlasů dodává azánu na pestrosti a zajímavosti. „My jsme tady muezzini různých druhů. Začnu tady naším šéfem Muhammadem Alí Šajchem, jeho zástupcem Salláhem Aghwáním, dále je tu Abú Ghásim Wahíd, Muhammad Mudallal, Abu Chajr Mansúr a další. Já jsem nejmladší a mám nejmíň zkušeností. Jsem jejich služebník. Muezzini se liší svými krásnými hlasy, každý z nich má svou přednost. Někoho hlas je pěkný, toho zase je dobrý, tento hlas je níže položený,“ řekl Muhammad Zuhajr Bajlún a jeho slova doplnil vedoucí muezzinů Muhammad Alí Šajch: „Azán je pouze jeden, stejně jako ta slova. Každý muezzin ho ale může zapět jinak, může přidat jiný tón. Stejně jako ve zpěvu, každý zpívá jinak. Tak je to taky v azánu. Je spoustu tónu a muezzin může azán zazpívat, v jakém tónu chce.“
Muezzini z Umajjovské mešity se obvykle scházejí v počtu kolem devíti, desíti lidí. Skupina muezzinů má přes dvacet členů, v maximálním počtu se ale scházejí málokdy. „Když jsem začal pracovat jako muezzin v roce 1950, bylo tam 27 muezzinů. Neměli tehdy žádný rozhlas, svolávali k modlitbě přímo z minaretu. Rozhlas byl až v roce 1971. To, co bylo před rokem 1950, nevím. Muezzinů bylo hodně. V každé době bylo 27, 25, 20 muezzinů. Slyšel jsem od starých muezzinů, že jich tam bylo až 120,“ vzpomíná jeden ze služebně nejstarších muezzinů Salláh Aghwání.
Hlavně nepřijít pozdě
Abyste se mohli stát muezzinem, musíte splňovat tři podmínky. „Zaprvé, musí mít pěkný hlas. zadruhé musí umět správně vyslovovat, aby svým hlasem přilákal modlící. A zatřetí, je tu recitování Koránu, musí umět správně předčítat Korán. Vlastnosti azánu jsou podobné jako u recitovaného Koránu. Na to jsou islámská pravidla. Každé písmeno v arabském jazyce má speciální tón. A tomu všemu se říká recitování, tón a hlas. To jsou podmínky,“ vyjmenoval Muhammad Alí Šajch body, které kandidát na muezzina musí splňovat. „Muezzin musí mít pěkný hlas a musí být spolehlivý, aby volal lidi k modlitbě. Musí být také jako imám – měl by umět vysvětlovat a předčítat z Koránu a řešit problémy lidí,“ doplnil svého kolegu Muhammad Mudallal a zdůraznil, že důležitá je také dochvilnost, která v arabských zemích bývá u mnohých lidí problémem.
Práce muezzina bývá většinou bez úplaty. I když někteří muezzinové jsou profesionálové a berou za svou práci mzdu, mnozí považují tuto práci jako službu Bohu, za kterou se neplatí. Muezzini mají svá civilní povolání, nejčastěji blízko mešity, aby si kdykoli mohli odskočit svolat věřící k modlitbě a pomodlit se s nimi. Mnozí nemuslimové si myslí, že v rámci technického pokroku a usnadnění práce se azán může nahrát a v době jemu určené se spustí pouze jeho záznam. „Nesmí se točit ani na CD, ani kazety, protože suna přikazuje azán živý v každém čase modlitby,“ vyvrátil Muhammad Zuhajr Bajlún používání moderní techniky místo živého hlasu.
(Reportáž byla odvysílaná na ČR Leonardo dne 8.9.2010, vy si ji můžete také poslechnout na http://www.rozhlas.cz/_audio/02137007.mp3)
