Chladné uplakané počasí nemile překvapilo hráče syrského fotbalového týmu al-Wahda, kteří přišli na ranní trénink oblečeni jen v šortkách a lehkých bundách. Asistent trenéra v teplákové soupravě jen kroutil hlavou a nabádal je k aktivitě. „Nestůjte! Hýbejte se, ať vám není zima,“ volal na své svěřence. Parta dvaceti mužů bez prodlení poslechla a pustila se do rozcvičky. Pršet ne a ne přestat. Hráči si musejí zvyknout, takhle to bude nejspíše vypadat celou zimu, kdy se hraje základní část první ligy.
Fotbal je nejoblíbenějším sportem v Sýrii. Kopat do meruny si vyzkoušel každý syrský kluk a vášeň pro tento sport mu zůstala i v dospělosti. Dříve byla velká i malá hřiště po celé zemi pravidelně obsazena, dnes naopak je překvapením vidět partu kluků honit se za míčem. Ačkoli se v Sýrii téměř tři roky odehrává krvavý konflikt, fotbalisti z nejvyšší soutěže nepřestávají mezi sebou soupeřit.
První liga začne co nevidět. Soutěže se účastní 18 týmů ve dvou skupinách. První skupina hraje svá utkání na damašských stadionech, druhá naopak na stadionech v Latákiji. Dle rozlosování se týmy z různých koutů Sýrie přesunou do těchto dvou měst a výhodu domácího hřiště nebude mít prakticky nikdo z nich. Úvodní zápasy se odehrají 17. prosince a potom každý druhý den bude následovat další kolo. „V každé skupině bude nejdříve sehráno 36 zápasů, čili každý tým odehraje 8 utkání. V únoru pak začnou odvety. Poté první tři týmy z každé skupiny postoupí do další skupiny, ve které si celky z prvního místa připíšou tři body, z druhého dva a ze třetího jeden bod,“ říká z Džamál Uthmán ze Syrské fotbalové asociace. V polovině ledna 2014 začne také ligový pohár, jehož se zúčastní rovněž týmy z druhé ligy.
Těžké časy
Kvalita začínající sezóny bude poznamenána absencí mnoha kvalitních hráčů, kteří odjeli za lepšími penězi do ciziny. Nepokoje v Sýrii si vyžádaly oběti také v řadách fotbalistů. „Mezi hráči se najdou jak příznivci, tak odpůrci syrského režimu. Politika do sportu nepatří, tak veškeré politické a náboženské třenice jdou na hřišti stranou,“ tvrdí příznivce aleppského týmu al-Ittihád Muhammad Kebk.
Fotbalové týmy jsou v současné době složeny zejména z domácích fotbalistů. Hráči mají status profesionálů, ale finančně jsou na tom v porovnání s dobou před válkou špatně. Týmy nemohou platit kontrakty v plné výši, mají minimální příjmy od sponzorů, z reklam a od diváků. Mnoho z nich si vlastně účast v lize finančně dovolit nemůže. Týmy druhé ligy na tom budou ještě hůře.
Podle syrského deníku al-Watan, fotbalový svaz přislíbil každému týmu 4 mil. syrských liber za účast v základní skupině. To má alespoň pomoci týmům pokrýt výdaje za cestování, ubytování, stravování a přispět také k dalšímu chodu klubu.
Fotbaloví fanoušci nejeví o syrský fotbal příliš zájem. Na tribuny se příliš nehrnou, i když podle Džamála Uthmána je na každém zápase přítomno kolem 500 diváků. Syřané teď většinou nemají příliš náladu se chodit bavit na fotbalové stadiony, zejména když počasí a bezpečnostní situace jsou nepříznivé. „Raději sledujeme evropské soutěže. Na syrský fotbal se nedá koukat,“ vysvětluje jeden z fotbalových příznivců, proč na stadionech chybí diváci. „Máme jiné starosti, než chodit na místní fotbal. Vždyť zápasy se hrají hlavně ve všední dny v poledne nebo krátce po poledni, kdy jsou lidi v práci nebo škole,“ vyjmenovává fanoušek další důvody nezájmu o syrský fotbal.
Armáda zvítězila, Svoboda až třetí
Jak dopadne boj mezi syrskými povstalci a režimem Bašára Asada, nelze předem odhadnout. Podle zpráv se zdá, že syrská armáda přešla do ofenzivy a postupně vytlačuje povstalce z jejich pozic. S trochou ironie se dá říct, že současné zprávy z bitevního pole kopírují výsledek z loňského ročníku první ligy, která skončila letos v září. Na fotbalovém bojišti jednoznačně vyhrálo mužstvo al-Džajš (Armáda) v závěsu s celkem al-Šurta (Policie) před třetím týmem al-Hurríja (Svoboda).
Vítězem ligového poháru se stalo damašské mužstvo al-Wahda, které hrávalo svá domácí utkání na stadionu Abbaseen. Jenže v nedalekých čtvrtích, jakou je např. Džúbar, se bojuje, tak je stadion kvůli vysokému bezpečnostnímu riziku uzavřen. Podobný osud potkal i týmy například z Aleppa a Homsu, měst proslavených krutými boji, které na svých hřištích doposud alespoň trénují. Al-Wahda má své tréninkové hřiště v bezpečné zóně u stadionu al-Fajhá, v blízkosti Syrské fotbalové asociace. „Chybí nám sedm hráčů, kteří jsou na reprezentačním srazu,“ říká trenér Dirár Ridáwí, který povede svůj tým al-Wahda v asijské soutěži pro vítěze národních pohárů.
Syrská reprezentace mívala lepší výsledky, ale celková krize Sýrie se projevila také na hře národního týmu. Domácí zápasy hraje v Íránu. Z posledních tří zápasů vyhrál jenom jeden a postoupit na Asijský pohár konaný v Austrálii v roce 2015 se mu nepodařilo. „Náš národní tým se nikdy daleko nedostal. Nejspíše proto se nás to zajímají jiné soutěže,“ říká Muhammad Kebk. Většina fanoušků má raději zahraniční soutěže. Sledování zápasů světové úrovně si Syřané nenechají ujít, zejména zápasy mezi Realem Madrid a FC Barcelona pokaždé přitáhnou k televizním obrazovkám místní fotbalofily, pokud tedy není pozastavena dodávka elektrického proudu. Mistrovství světa ve fotbale v roce 2010 bylo pro Syřany opravdovým sportovním svátkem a ulice Damašku byly vyzdobeny vlajkami fotbalových mocností. Restaurace praskaly ve švech a také na veřejném prostranství bylo velkoplošné promítání vyřazovacích zápasů. Mistrovství Evropy 2012 již tolik sledováno nebylo, neboť syrský konflikt běžel druhým rokem. Sledování světového šampionátu v Brazílii bude na tom nejspíše ještě hůře, pokud budou nepokoje pokračovat.
