Tisíce běženců se usadily v sousedním Libanonu * Protloukají se, jak to jde kde již mají nějaké známé v bytech či v palestinských táborech.
Za hranice Sýrie míří každý den stovky nových uprchlíků, kteří se obávají dalšího vývoje situace v jejich zemi. Auta naložená nejnutnějšími věcmi přijíždějí na hraniční přechody, kde se následně tvoří dopravní zácpa. Na syrské straně jsou veškeré formality vyřešeny poměrně rychle, na libanonské to už ale vázne.
Deštivé dopoledne se nevyvíjí zrovna šťastně. Na jednom z kontrolních stanovišť mezi Damaškem a libanonskými hranicemi se voják ptá řidičů, kam jedou. „Do Bejrútu? Tak se otočte, cesta je uzavřená,“ přikazuje každému, kdo má namířeno k hraničnímu přechodu. Kolem checkpointu projelo v krátkém časovém okamžiku několik hasičských aut, protože ve městě Dždejda vylétla do povětří čerpací stanice a začala hořet. Armáda silnici uzavřela také z důvodu hlášených bojů v daném místě.
Někteří zůstávají hned za hranicemi
Za hodinu už vojáci cestu uvolnili. U ohořelé benzínky nebylo vidět žádné známky požáru a po bojích nebylo ani vidu, ani slechu. Na syrské straně přechodu se hromadili cestující jako na běžícím pásu, po půlhodině však mohli pokračovat v jízdě.
Větší byrokracie je ale zastihla na libanonské straně, kde pohraničníci pracovali pomalu a důsledně, jak se mnozí Syřané a Palestinci přesvědčili na vlastní kůži, kterou měli už tak dost promočenou čekáním na studeném dešti. Ve vydýchané místnosti bylo nervozity více než dost, a kdo dostal do pasu razítko, mohl se na čerstvém vzduchu zhluboka nadechnout.
Metropole už praská ve švech
Deštěm nasáklé matrace a vlněné deky na střechách aut jen dokazovaly, v jak bídné situaci syrští uprchlíci jsou. Někteří z nich zůstávají v blízkosti hranic, kde berou zavděk jakýmkoli přístřeším. Většina míří ale na pobřeží, především do Bejrútu, Tripolisu nebo do Týru, Hlavní město Libanonu Bejrút je stejně jako syrský Damašek v současnosti lidmi přeplněno. Volný byt za přijatelnou cenu se hledá velice obtížně. Libanonci říkají, že ceny pronájmu výrazně stouply.
„Hlavně se ale nedá nic najít. Jestli to bude takto pokračovat, tak tady bude více Syřanů než Libanonců,“ říká osmadvacetiletý Butrus Hayek z Bejrútu. Přeplněnost města je vidět i na dopravních zácpách ve městě.
V posledním roce se Libanonci děsili přesunutí konfliktu ze Sýrie na jejich území, nyní se ale spíše obávají celkové hospodářské krize. Starosti jim dělá převážně nedostatek benzínu a elektřiny. Libanon je v některých oblastech závislý na elektřině dodávané ze Sýrie. Jelikož mají Syřané málo elektřiny i sami pro sebe, automaticky jí do Libanonu putuje méně než dříve. „Každý den vypnou elektřinu nejméně jednou na tři hodiny. Ale jestli sem bude jezdit více Syřanů, budeme na tom stejně jako oni, tj. budeme bez proudu vícekrát denně,“ myslí si Butrus Hayek.
Přicházející krize se projevuje i v cenách benzínu, který se také vyváží a pašuje do Sýrie, kde je ho nedostatek.
(Článek vyšel 28.2.2013 v deníku Právo)
