Kdo jiný než Libanonci by měl slavit Svátek zamilovaných?! Vždyť v každé jejich popové písni je zpíváno o „habíbím“ neboli o miláčkovi. Jenže už šest let je tomu jinak. 14. února 2005 se Bejrút otřásl, když na jeho pobřeží explodovala nálož pod konvojem aut bývalého předsedy vlády a vlivného miliardáře Rafíka Harírího. „Běžel jsem dolů ulicí k místu výbuchu. Nebyli tam ještě žádní policajti ani sanitky, žádní vojáci, pouze moře plamenů před hotelem St. Georges. Okolo mě tam byli muži a ženy od krve, plačící a třesoucí se strachem,“ vzpomíná uznávaný britský novinář a komentátor dění na Blízkém východu Robert Fisk v knize Rafik Harírí a osud Libanonu od Marwána Iskandara. „Druhý den, když jsem otevřel libanonské noviny, byla tam fotka velkého muže ležícího na zemi s kouřícími se ponožkami, který byl identifikován jako mučednický premiér Rafík Harírí ,“ píše dále Fisk. Od té doby se v Libanonu na Sv. Valentýna neskloňuje slovo habíbí, ale jméno Harírí.
I když byl Rafík Harírí „pouze“ bývalým premiérem, patřil k nejvýznamnějším hráčům na politické šachovnici v Libanonu. Zároveň je považován za obnovitele hlavního města Bejrút, které znovu postavil z popela. Měl silné spojence v Saudské Arábii, Francii, USA a dobře vycházel i s některými syrskými politiky. Pokud chtěl pro Libanon to nejlepší, tak musel spolknout hořkou pilulku a jednat s představiteli státu (Sýrie), jehož armáda byla od sedmdesátých let přítomna v Libanonu kvůli tamní občanské válce. Byla to také Sýrie, která měla v Libanonu své zájmy.
Libanonci na ty roky nevzpomínají v dobrém. Přáli si méně syrského vlivu a zazlívali svému většímu sousedovi, že jim nedovolí vlastní rozhodování. Cítili se asi jako Čechoslováci po roce 1968. Rafík Harírí si uvědomoval, že Libanon Sýrii potřebuje ať už ze strategického, tak hospodářského důvodu. „Co se snažil udělat, bylo přesvědčit Bašára (Asada), že spolu můžeme udělat hodně, ale bez korupce a toho všeho, co se v Libanonu děje,“ řekl v roce 2007 Harírího syn Saad, který zastával donedávna funkci předsedy vlády. Jenže Sýrie není jenom prezident, je zde daleko víc vlivných lidí, kteří měli s Libanonem vlastní zájmy, a tak se Rafíku Harírímu nepodařilo vyrvat Libanon zpod syrského sevření.
Až onen den Sv. Valentýna rozběhl stroj tzv. Cedrové revoluce, povstání libanonského lidu, jejímž výsledkem byl odchod syrské armády z Libanonu. Mluvilo se o znovuzrození této zemičky. Za cenu života Rafíka Harírího a dalších 22 lidí, kteří byli na místě výbuchu. Hrdina. Vlastenec. Mučedník. Kde jinde než na Náměstí mučedníků v Bejrútu?! Jeho hrob je stále obležen květinami a pravidelně k němu chodí Libanonci uctít jeho památku.
Sýrie sice z Libanonu odešla, ale vliv má tady pořád silný. Dá se říct, že bez schválení či pomoci Sýrie Libanon sám neudělá nic. Ač si to mnozí Libanonci nechtějí přiznat, Libanon by bez svého velkého souseda přestal dostávat energie (pohonné hmoty, plyn, elektřinu). Další sousedním státem Libanonu je pouze Izrael, se kterým má vztahy ještě horší než se Sýrií.
Stále nevyřešený případ
Dodnes se neví, kdo má na svědomí tento šest let starý atentát. Speciální soudní tribunál pro Libanon dosud nevyřkl svůj ortel a stále ho odkládá na neurčito. Právě díky tomuto vyšetřování se v Libanonu udělalo v posledním roce pěkné dusno. Poté, co tribunál vyškrtl Sýrii ze seznamu podezřelých díky nedostatku důkazu, se začal prst ukazovat směrem na hnutí Hizballáh. „Já doufám a věřím, že to Hizballáh neudělal. Neměl důvod,“ řekl student Mahmúd Harírí. Jeho příjmení není náhodné, stejně jako jeho slavnější jmenovec pochází ze Sidonu a patří k tamnímu rodu. Hizballáh nechce nechat věc náhodě a brání se. Tvrdí, že tribunál je zmanipulovaný ze strany USA a Izraele a jeho snahou je oslabit Hizballáh, protože jako jediný dokáže vzdorovat Izraeli. Šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh chtěl po dnes již bývalém premiéru Saadu Harírím, aby se přimluvil za zrušení tribunálu. Ten však trval vyšetření vraždy svého otce. Zástupci Hizballáhu a jeho opozičních partnerů tak na protest odstoupili z funkcí ministrů libanonské vlády a nechali vládní kabinet padnout. V hlasování parlamentu o novém premiérovi si zvolili Nadžíba Míkátího, pro změnu dalšího miliardáře. Dle zákulisních šeptanic by se Míkátí měl postavit proti vyšetřování tribunálu a podpořit zájmy opozice. Soudní tribunál však ještě nevyřkl svůj ortel a ani se ke spekulacím nijak nevyjádřil. Většina informací o podezření Hizballáhu přišla z médií, a tak se dá mluvit jen o spekulacích.
Ať už bude výsledek jakýkoliv, jestli se ukáže na Hizballáh, Sýrii nebo izraelský Mosad, život to Rafíku Harírímu nevrátí. Zůstane však symbolem za lepší budoucnost. Vždyť z tohoto slova udělal Rafík Harírí obchodní značku a použil jí pro svou politickou stranu, televizi či denní tisk.
(článek vyšel v deníku Právo dne 15.2.)
