Tento díl se bude věnovat dělení vnitřních částí damašských domů. Je potřeba říci, že půdorysy domů mají většinou nepravidelné tvary. Těžko popsat, jak tyto půdorysy vypadají, nejlépe to asi vystihuje představa skládanky puzzle, protože výběžky jednotlivých domů zapadají do sousedních stavení, občas se překrývají dokonce i části pater, tj. vrchní patro jednoho domu leží částečně na vedlejším domě. Za vchodovými dveřmi se táhne úzká chodba, na jejímž konci se otevírá prostranství – dvůr. Uprostřed dvoru je bahra neboli bazének (jezírko) s fontánkou, po stranách zase záhonky s květinami nebo také citrusové stromy, které svými korunami zastřešují dvůr a dopřávají obyvatelům domu příjemný stín v horkých měsících. Podle profesorky Salwy Michaíl z Fakulty architektury Damašské univerzity jsou „domy se dvory výborné pro místní klima. Sýrie se nachází v polosuché oblasti. Vnější zdi domů zabraňují větru a písku, aby se dostal lehce dovnitř. Uvnitř domu najdeme zeleň, květiny, také vodní jezírka. Stromy a vodní jezírka jsou něco jako elementy, které udržují chladný vzduch a příjemné prostředí uvnitř domu. Pro stavbu domů byly použity vhodné materiály.“
V přízemí se nacházejí místnosti jako obývací pokoje pro hosty známé jako íwán a qá´a, kuchyně, koupelna apod. Íwán je zastřešená část dvora arabských domů s vysokými zdmi a bohatě zdobeným stropem. Patřil k nejkrásněji dekorovaným místem v domě, plnil funkci salónu, kde se sedělo v létě a taky za deštivého počasí. V literatuře se lze setkat i s názvem líwán. Qá´a je velký sál nebo místnost určená pro návštěvy, a to hlavně v zimních deštivých měsících. Bývala bohatě dekorovaná ornamenty, dřevem či arabskou kaligrafií. Ve vrchních patrech byly pokoje pro soukromé užívání rodiny.
Díky některým cestovatelům a spisovatelům z minulých staletí se dovídáme, jak damašské domy vypadaly. Snad každý dům měl uprostřed jezírko, ve kterém plavaly okrasné ryby, nebo jeho hladina byla pokryta lístky jasmínových květů. Domácnosti využívaly vodu z řeky Baradá, jejíž tok byl před Damaškem rozdělen a ramena Barady byla rozvedena po celém Damašku. Voda v řece byla čistá a plavaly v ní ryby. Dnes již řeku Baradu a její slavnou vodu v Damašku nenajdeme z důvodu jejího vysychání a silného znečištění.
Funkce starých damašských domů byly rozličné. Některé sloužily pouze k bydlení, jiné zas jako úřady, paláce, školy, kavárny, apod. S postupem doby se jejich funkce měnily. Změny reagovaly na potřebu doby a během staletí procházely přestavbami. Je běžné, když tyto domy jsou z části velmi staré, a to hlavně zdi přízemních pater, a z části novější.
Dělení vnitřních domovních prostor
Domy bohatších obyvatel Damašku byly zpravidla větší a často se jejich prostory dělily na tři části: haramlik, salamlik a chadamlik. Každá z těchto částí měla vlastní dvůr. Tento systém se rozšířil až s příchodem Osmanů. Do té doby damašské domy takovéto dělení neznaly. Velké domy vznikly především spojením více domů v jeden a jejich prostory se propojily.
Haramlik se nazývá část domu, která sloužila pro jeho obyvatele, převážně jeho ženskou část. Jednalo se o prostor, kde rodina trávila většinu dne a kam hosté vstupovali zcela sporadicky, spíše do něj maximálně nahlédli. Haramlik míval dvě patra, spodní sloužila k veškeré denní aktivitě, horní zas tvořily ložnice. Ženy v těchto prostorách se nemusely bát chodit bez šátku na hlavě, neboť byla velmi malá pravděpodobnost, že by je někdo viděl takto odhalené. O haramliku tedy můžeme říci, že se jednalo o soukromý prostor určený pouze rodinným příslušníkům a služebnictvu domu.
Salamlik byl prostor, kde pán domu přijímal pánské návštěvy. Byl od haramliku oddělen tak, aby se obyvatelé domu mohli cítit nerušeni. Haramliku vévodil dvůr a íwán, který byl společně se sálem qá´a upraven jako místo pro usazení a pohoštění hostů. Jelikož pána domu většinou navštěvovali obchodníci, městští radní a další vážení občané Damašku, patřily íwán a qá´a v salamliku k důležitým místům pro politická, obchodní a osobní jednání.
Chadamlik byly prostory určené pro služebnictvo. Většinou byly situovány v přízemí blízko kuchyně, vchodu do domu, dílen a dalších místností, kde služebnictvo pracovalo.
Haramlik, salamlik a chadamlik najdeme pouze ve velkých domech, běžné domy měly pouze jeden dvůr, jehož přesná funkce nebyla přesně specifikována.
O jednotlivých částech domů si řekneme příště.
