Syrská vláda udělala důležitý krok k posílení sekularismu v zemi. Zakázala nošení niqábu, kterým si ženy ze striktních muslimských rodin zahalují tváře, na vysokoškolské půdě. Podnět k tomu přišel od studentů, jimž se nelíbilo, že svým učitelkám nerozumí. Na stížnost nedoplatili pouze vyučující, ale také studentky, které si také zahalovali svůj obličej. Zákaz se ale nevztahuje na nošení hidžábu, jimž si muslimky zakrývají vlasy a krk. „Já osobně s tím souhlasím, aby bylo profesorce vidět do obličeje. Necítím se zrovna nejlíp, když nevím, kdo na mě mluví,“ vyjádřila svůj názor syrská studentka Ranja, která nosí hidžáb. Jiná ze studentek, která v Damašku poskytla rozhovor televizní stanici BBC, dodala: „Já mám taky šátek, ale budete mi jasně rozumět, když ho budu mít i přes ústa?“
V Sýrii dlouhé roky nebylo nošení šátku běžnou záležitostí. Ženy, které hidžáb nosily, byly často nuceny k tomu, aby svou pokrývku hlavy sundaly. Ale poslední roky čím dál více žen v Sýrii nosí hidžáb. Těch, co si zahalují i obličej, je menšina. “Nošení niqábu není syrská tradice. Je to dovezený symbol náboženského extremismu a je v rozporu s umírněným islámem, který tady známe,“ řekl Bassám Qádí z organizace zabývající se právy žen v Sýrii. Jiní odborníci na dané téma si zase myslí, že tento zákon bude kontraproduktivní a povede k posílení extremismu.
Zakrývání ženského obličeje pochází především z wahábismu, který se řadí mezi nejkonzervativnější odnože náboženství proroka Muhammada. Pro pochopení dané situace se musíme vrátit o necelých třicet let do historie. V sedmdesátých a osmdesátých letech měla sekulární Sýrie, vedená umírněnou alawitskou menšinou, problém se sunnitským hnutím Muslimské bratrstvo. V roce 1982 bylo toto hnutí krvavě potlačeno a ortodoxní islám se téměř ze Sýrie vytratil. Jenže poslední vývoj v zemi nasvědčuje tomu, že se islámský konzervatismus pomalu, ale jistě, vrací zpět.
Sýrie ale zatím nezašla tak daleko jako Turecko, ve kterém je na vysokých školách zakázán také hidžáb. V arabském světě ale není odložení niqábu novinkou. „Niqáb je tradicí, nemá spojitost s náboženstvím,“ pronesl na podzim 2009 šejch egyptské univerzity al-Azhar Muhammad Sajjid Tantáwí, který letos v březnu zemřel. Zasloužil se o to, aby se niqáb nenosil ani na této vysoké škole.
Syrské ženy mají poměrně velká práva. Sýrie je také jednou z mála arabských zemí, v jejichž vládách tradičně zastupuje ministerský post aspoň jedna žena.
(článek v upravené verzi byl publikován v Právu 21.7.2010)
