Pole na cestě mezi Qusajrem a Homsem jsou sytě zelená. Tak zelená asi jako byla bitva o Qusajr rudá. Dálnice mezi libanonským Baalbekem, baštou Hizballáhu, do Qardahá, domovským městem rodiny prezidenta Bašára Asada, je nyní volná, stejně jako dálnice mezi Damaškem a Tartúsem, kde má Rusko vojenskou základnu.
Čím více se blížíte k Homsu, tím více je vidět stoupající kouř – první vizuální odraz bitvy o získání převahy ve městě, které se považuje za hlavní město revoluce. Homs byl jedno z prvních měst, které reagovalo na vypuknutí revoluce v březnu 2011. Od té doby bylo rozděleno mezi provládní a revoluční síly.
Stále nebezpečné město
Na jedné z příjezdových cest v Homsu vítá socha dřívějšího prezidenta Háfize Asada návštěvníky města. Cesta nalevo od sochy vede do čtvrtě Bába Amr a je otevřená, stejně jako cesta nalevo vedoucí do Báb Sabáa. Za sochou je check-point, který zavírá cestu do severních čtvrtí Džúra al-Šajjáh a Chálidíja, které jsou pod kontrolou opozice.
Kamkoli v Homsu jdete, slyšíte zvuky střelby. Na každodenním životě místních obyvatel se nic nemění. „Už se nestaráme,“ říká Džamál, který pracuje v oblíbené homské restauraci. Džamalův bratr loni zemřel, když jejich čtvrť zasáhly dvě rakety. „Každá rodina má nějaké oběti, bylo to těžké, ale teď je smrt jako hlt vody.“
Lidi se procházejí městem, jakoby se nic nedělo. Nedá se říct, kdo je s opozicí a kdo podporuje režim. „Klidně se může stát, že ten muž v obchodě naproti přes ulici pracuje pro tajnou službu nebo je rebel,“ říká Muhammad, který vlastní obchod s kořením. „Na jednu stranu je nebezpečné říct, co si myslíme. Dříve jsme se museli bát režimu, dnes se bojíme jak režimu, tak opozice. Tohle není život,“ tvrdí Muhammad.
Únosy lidí, které jsou na každodenním pořádku, dokreslují atmosféru v Homsu. „V momentě, kdy vyjdete ven ze svých dveří, vám hrozí, že vás některá ze stran unese. Budete vydáni na milost únoscům, kteří mohou žádat nadměrnou částku peněz. Není tak jisté, zda budete propuštěni. Někteří únosci mohou žádat výměnu za jiného vězně nebo vás mohou popravit pouze kvůli tomu, že bydlíte v jiné čtvrti nebo patříte k jiné sektě,“ tvrdí vysokoškolský student Abdul Madžíd.
Z některých čtvrtí, které byly zasaženy boji mezi režimem a rebely, jsou dnes už jen trosky. Báb Amr se stala asi nejznámější z nich, když několikaměsíční útoky syrské armády na rebely v této oblasti dokonaly zkázu této oblasti.
Trpké sladkosti
Homs byl místem, kde se v Sýrii dělalo výborné arabské cukroví se sýrem. „V bezpečné zóně je tady pouze jeden obchod. Ostatní, pokud ještě fungují, jsou na nebezpečných místech,“ říká taxikář Džábir. „Cukroví v Homsu ztrácí chuť. Ne že by se nevědělo, jako ho udělat, ale život je tady trpčejší,“ dodává.
Po dvou letech bojování, všechno je trpké, dokonce i nakupování cukroví v Homsu. Život je tady směsí strachu a nebezpečí a lidé žijí své životy i díky tomu, že střely a rakety je posledně minuly. Homs je smutným obrazem ze současnosti, ale pouze jedním z velké sbírky utrpení v Sýrii.
Zdroj: As-Safir, Al-Monitor
